Hudební pojmy mají Středoafričané společné už od pravěku, i když dnes mluví různými jazyky
Obyvatelé střední Afriky udržovali úzké sociální a kulturní vazby dávno před tím, než se v neolitu začali věnovat zemědělství. I když se tam od nástupu usedlého způsobu života začalo mluvit různými jazyky nebo nářečími, názvy hudebních nástrojů se zachovaly.
Osídlení lovců a sběračů ve Střední Africe má dlouho tradici, trvá stovky tisíc let. Před několika tisíci lety, s nastupujícím zemědělstvím, tam ale začalo rozrůznění jazyků, takzvaná bantuská expanze.
Čtěte také
Hudba a hudební pojmosloví přitom dodnes zůstalo pojítkem řady středoafrických lovecko-sběračských populací, i když jsou dnes roztroušené v různých státech. Vědci z univerzity v Curychu to vyvodili z výzkumu jejich genetiky, ekologie i kultury a publikovali v časopise Nature Human Behaviour.
„Kultura je dodnes jednotícím prvkem, který lovce a sběrače odděluje od zemědělců,“ vysvětluje antropolog Lukáš Friedl.
Afriku považujeme za kolébku lidstva a zdroj bohatosti genetické informace. „Zdá se, že je to i velká pokladnice hudebních nástrojů,“ říká biolog Jan Černý.
Příbuznost populací
„Je velmi úzký vztah mezi geny, hudebními nástroji a lingvistikou. Jiné to je u nástrojů, které se týkají obživy,“ upozorňuje Lukáš Friedl.
Lovci a sběrači se totiž už v pravěku se zemědělci potkávali, vyměňovali si nástroje a šiřil se tak mezi nimi nový jazyk. Způsobem získávání obživy se přitom lovci a sběrači liší od zemědělských populací dodnes.
Čtěte také
„Jedna z možností je, že je ty hudební pojmy naučili Bantuové (etno-lingvistická skupina populací žijící od rovníkové Afriky až po jih Afriky, pozn. red.) a že se původní názvy hudebních nástrojů rozšířily se zemědělskou explozí,“ míní Jan Černý.
„Dokládají příbuznost lidských populací, sdílenou kulturní platformu jim stojí za to udržet,“ dodává Friedl.
Proč mají obyvatelé Střední Afriky i přes různost jazyků stejné hudební názvosloví?Jak měli lidé z doby kamenné uspořádanou domácnost? Jak doba ledová decimovala pravěké populace v Evropě?
Moderuje Martina Mašková. Debatují antropolog Lukáš Friedl a imunolog Jan Černý, spoluúčinkuje herečka, moderátorka a hudebnice Ester Kočičková.
Související
-
První evropští farmáři nebyli žádní beránci. Řada z nich zemřela po úderu do hlavy
Z kosterních pozůstatků více než 2 300 raných evropských zemědělců a pastevců plyne, že násilí bylo v mladší době kamenné na denním pořádku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
