Vlka, pumu nebo grizzlyho příroda potřebuje. Bez nich mizí drobná zvířata

Predátoři všech velikostí regulují úrovně pod sebou. „Pokud vymizí velcí predátoři, ovlivní to středně velké býložravce nebo masožravce,“ vysvětluje zoolog a molekulární ekolog Pavel Hulva.

Studie se zabývala například situací v Yellowstonském národním parku, kde přemnožení jeleni wapiti způsobili, že tam vrby přestaly dorůstat. To uškodilo bobrům, kteří potřebují k životu větší stromy.

Čtěte také

Návrat divočiny. Němci a Poláci fandí losům a zubrům

Celá práce zahrnuje 163 živočišných druhů, podílelo se na ní přes 220 vědců ze 161 institucí. Zvířata monitorovali po celém světě z 5000 kamer. Článek tom vyšel v odborném časopise Ecological Monographs.

„Nenaplnilo se očekávání, že když nějaký druh téměř vyhubíme, a pak ho tam vracíme, vše se rychle vrátí zpátky,“ říká etolog a evoluční psycholog Marek Špinka. „Připomíná mi to lidské zdraví. Když má někdo dvacet let prediabetes, a pak dva měsíce drží dietu, jeho parametry se nevrátí na původní hodnoty,“ nabízí přirovnání Hulva.

Pro sukcesi, tedy dospívání ekosystému, které následuje po jeho zmlazení nějakou rušivou událostí, dvacet let není příliš velký časový úsek. Příroda má šanci spíš v delším horizontu. „Když v krajině zůstanou bobři a vlci a občas tam uděláme umělou hráz, k obnově dojde rychleji,“ říká Marek Špinka.

Etolog a evoluční psycholog Marek Špinka, herečka Zuzana Vejvodová, zoolog a molekulární ekolog Pavel Hulva a Martina Mašková|foto:Martina Mašková, Český rozhlas

Co se stane, když zmizí z krajiny vrcholní predátoři?Jak se obyvatelé z okolí delty Odry staví k návratu velkých zvířat? Jak reagují býložravci a masožravci na přítomnost člověka?

Poslechněte si celou Laboratoř, kterou jsme v premiéře vysílali 13.4.2024. Moderuje Martina Mašková. Debatují etolog a evoluční psycholog Marek Špinka, zoolog a molekulární ekolog Pavel Hulva, spoluúčinkuje herečka Zuzana Vejvodová.