Vlka, pumu nebo grizzlyho příroda potřebuje. Bez nich mizí drobná zvířata
Dvacet let trvající experiment univerzity státu Colorado dokládá, že když v krajině nejsou vrcholní predátoři, přirozené poměry v potravním řetězci se tam vracejí jen velmi pomalu. Když velká zvířata chybí, jejich kořist se přemnoží a ubývá i její potrava, ať už jde o drobné živočichy nebo stromy.
Predátoři všech velikostí regulují úrovně pod sebou. „Pokud vymizí velcí predátoři, ovlivní to středně velké býložravce nebo masožravce,“ vysvětluje zoolog a molekulární ekolog Pavel Hulva.
Studie se zabývala například situací v Yellowstonském národním parku, kde přemnožení jeleni wapiti způsobili, že tam vrby přestaly dorůstat. To uškodilo bobrům, kteří potřebují k životu větší stromy.
Čtěte také
Celá práce zahrnuje 163 živočišných druhů, podílelo se na ní přes 220 vědců ze 161 institucí. Zvířata monitorovali po celém světě z 5000 kamer. Článek tom vyšel v odborném časopise Ecological Monographs.
„Nenaplnilo se očekávání, že když nějaký druh téměř vyhubíme, a pak ho tam vracíme, vše se rychle vrátí zpátky,“ říká etolog a evoluční psycholog Marek Špinka. „Připomíná mi to lidské zdraví. Když má někdo dvacet let prediabetes, a pak dva měsíce drží dietu, jeho parametry se nevrátí na původní hodnoty,“ nabízí přirovnání Hulva.
Pro sukcesi, tedy dospívání ekosystému, které následuje po jeho zmlazení nějakou rušivou událostí, dvacet let není příliš velký časový úsek. Příroda má šanci spíš v delším horizontu. „Když v krajině zůstanou bobři a vlci a občas tam uděláme umělou hráz, k obnově dojde rychleji,“ říká Marek Špinka.
Co se stane, když zmizí z krajiny vrcholní predátoři?Jak se obyvatelé z okolí delty Odry staví k návratu velkých zvířat? Jak reagují býložravci a masožravci na přítomnost člověka?
Poslechněte si celou Laboratoř, kterou jsme v premiéře vysílali 13.4.2024. Moderuje Martina Mašková. Debatují etolog a evoluční psycholog Marek Špinka, zoolog a molekulární ekolog Pavel Hulva, spoluúčinkuje herečka Zuzana Vejvodová.
Související
-
Naši předkové už před 4 miliony let kradli úlovky zvířatům
O počátcích dorozumívání hlasem, predátorském chování pralidí a o nebezpečné kvasince. Debatují Anton Markoš, Jan Pačes a Igor Bareš. Moderuje Martina Mašková.
-
Na Islandu žila unikátní populace mrožů, kterou vyhubili Vikingové
Také o biorytmech v polárních oblastech a ledovcích jako zdroji živin. Debatují Marie Šabacká, Adam Petrusek, Lumír Olšovský a Kajetán Písařovic. Moderuje Martina Mašková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
