Ani kladivo, ani sekera. Před 50 tisíci lety začal Homo sapiens používat menší, ale efektivnější pazourky
- Před 50 tisíci lety začali anatomicky moderní lidé výrazně měnit způsob výroby kamenných nástrojů. Z jednoho kusu kamene dokázali vyrobit více menších, ale zároveň efektivnějších nástrojů. Vědci zjistili, že k této změně technologií došlo až poté, co se Homo sapiens rozšířil na území dnešní Evropy a Asie.
Pro lidi pocházející z Afriky byla zdejší krajina drsná. V Evropě byla tundra nebo step. S pomocí nástrojů z kamene si alea dokázali třeba rozporcovat soba. K tomu, aby začali vyrábět ostřejší čepele a udělali si z jednoho kamene několik menších, efektivnějších nástrojů, by ale nestačilo drsné podnebí. Muselo se něco změnit v jejich mozku.
Čtěte také
Studii, která uvádí, kdy přechod na nové nástroje zřejmě začal, publikovali v časopise Nature vědci z univerzitního muzea v japonském městě Nagoja. Vycházeli v ní ze svých výzkumů na jihu dnešního Jordánska.
Jako neandrtálci
„Efektivita výroby nástroje z jednoho kamenného jádra nebyla spojena s anatomicky moderními lidmi, kteří přišli z Afriky. stejnou strategii měli i neandrtálci, a teprve pak se něco zlomilo,“ upozorňuje antropolog Vladimír Sládek.
Homininé, tedy člověk a jeho nejbližší příbuzní, gorily, bonobové a šimpanzi, se podle něj od počátku svého vývoje lišili od ostatních lidoopů, jako je orangutan nebo gibbon, tím, že se dokázali zdokonalovat v pohybu i technických dovednostech.
„Nové nástroje byly mnohem menší a vyspělejší než pěstní klín,“ upozorňuje biolog Jan Černý.
Strategie lovu
Vyrábět s nástroje z jednoho kousku kamene bylo součástí know-how našich pravěkých předků ještě před příchodem anatomicky moderních lidí na území dnešní Evropy nebo Asie.
Čtěte také
Vědci uvažují o tom, zda při obsazování nových kontinentů lidé nezačali používat jiné lovné strategie. „Do luku nepotřebujete velkou čepel,“ nabízí antropolog jedno z možných vysvětlení, proč se menší nástroje dobře ujaly. Menší pazourky také mohly být také praktičtější na cesty.
„Některé pazourky se transportovaly na poměrně dlouhou vzdálenost z centra, kde je někdo dokázal vyrobit,“ rozvíjí další téma Jan Černý. Podle něj mohla být náhoda, že se někomu podařilo vyrobit z kamene efektivnější nástroj, a ostatní se to od něj učili.
Kdy a proč si anatomicky moderní lidé vylepšili kamenné nástroje? Kdy přišel Homo sapiens do naší části Evropy a co jedl? Poslechněte si celou Laboratoř, kterou jsme v premiéře vysílali 17.února 2024. Moderuje Martina Mašková.
Debatují antropolog Vladimír Sládek a biolog Jan Černý, spoluúčinkuje herečka Jana Stryková.
Související
-
Moderní člověk, nebo neandertálec? Vědci řeší záhadného rybáře z pravěku
Antropologové po letech opět přezkoumali čelist starého rybáře nalezenou v katalánské části Španělska starou 45 až 66 tisíc let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
