Kolibříci skvěle manévrují. Ve výškách dokážou přepnout na autopilota
Kolibříci jsou zdatní letci. Na vyšší letové hladině zařadí stálou rychlost a své okolí tak detailně nekontrolují. Naopak když vzlétají nebo přistávají, jejich smysly mnohem častěji reagují na podobu okolní krajiny, aby například nepřehlédli případnou překážku.
Manévry kolibříků přirovnávají vědci k přepínání z autopilota na ruční řízení u dopravních letadel. „Prostředí se rychle mění, nestíhali by to vyhodnocovat,“ míní ekoložka a ornitoložka Tereza Petrusková.
Podobné to podle ní je, když jedeme rychlovlakem. Krajina se někdy tak rychle míhá před očima, že ji nestačíme sledovat, v takové situaci vnímáme jen to důležité.
V pokusu nechávali autoři studie kolibříky létat několik metrů tunelem a pouštěli jim k tomu různé pozadí. Míhání okolní krajiny simulovali s pomocí proužků na zdi. Když promítání zpomalili, kolibříky to zaráželo, častěji měnili letovou rychlost.
Čtěte také
„Mají zřejmě dost jasnou představu, jak rychle letí,“ vyvozuje vědkyně. Něco podobného podle ní zažíváme ve stojícím vlaku, když se rozjíždí vedlejší vůz.
Častější kalibrace parametrů letu přichází na řadu, když se kolibřík snaží dostat k potravě. „Vířivým letem se přibližuje ke květům, aby mohl sát nektar,“ líčí situaci v přírodě ornitolog a ekolog David Hořák.
Energetická náročnost kolibříkova letu je enormní. Tomu odpovídá velký objem potravy, kterou musí ptáci denně zkonzumovat. „Je to potrava bohatá na energii, jde o roztok cukru a vody,“ upozorňuje badatel. Kromě toho kolibříci potřebují kyslík, někteří tak mohou mít problémy vysoko v horách.
Těchto ptáků je na světě kolem 350 druhů. Nejčastěji žijí v Jižní Americe. V nadmořské výšce nad 4000 metrů, třeba v Ekvádoru, z nich najdeme jen některé.
V noci kolibříci šetří síly tím, že upadají do zvláštního druhu spánku zvaného topor. „Když jsou v opravdu špatné kondici, dělá jim problém se z něj probudit,“ připomíná Tereza Petrusková.
„Průměrná délka dožití kolibříka jsou jednotky let, což je pro malé ptáky typické,“ dodává David Hořák. Například obyvatelé amerických měst pro ně budují krmítka.
Co pomáhá kolibříkům dobře manévrovat? Jak se z mořského ptáka-jespáka stane experimentátor? O čem vypovídá unikátní ptačí nález z Kolumbie? Poslechněte si v repríze celou Laboratoř, kterou jsme v premiře vysílali 20. ledna 2024.
Moderuje Martina Mašková. Debatují ekologové a ornitologové Tereza Petrusková a David Hořák. Spoluúčinkuje herec a režisér Lumír Olšovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
