Člověk na Marsu? Na astronauty by čekaly ostré kameny, toxický prach i smrtící záření, popisuje vědec
Jak reálná je výprava člověka na Mars, nebo dokonce kolonizace Marsu? „Představte si kamenitou poušť, kde je množství ostrých načervenalých kamenů. Ve sci-fi je vše snadné, reálně ale musíte na Mars dostat obrovské množství vybavení,“ vysvětluje Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, geolog, spisovatel a popularizátor vědy, člen poradního panelu Evropské kosmické agentury pro výběr sond k průzkumu naší sluneční soustavy.
Po přistání by na Marsu na astronauty čekalo hned několik nástrah. Ostré kameny můžou při špatném došlápnutí způsobit proříznutí skafandru. „A máte problém, protože okolo vás se nachází atmosféra, která pro vás není dýchatelná. Vzduch, který potřebujete na dýchání uvnitř toho skafandru, vám uteče pryč a vy se začnete dusit,“ nastiňuje Brož.
„Když zvládnete tu díru rychle najít a zalepit a vlezete do své ubikace, tak máte další obrovský problém, protože jste si na skafandru zpátky téměř určitě přinesli nějaký elektrostaticky nabitý prach. Ten je toxický, takže si do své ubikace přinášíte materiál, jehož vystavení vám bude dlouhodobě velice škodit.“
Základna v lávových tunelech
Mars navíc nemá magnetické pole. „Takže na něm dostáváte obrovské dávky smrtícího kosmického a slunečního záření. Astronauti a astronautky tedy na Marsu budou muset žít pod povrchem minimálně dva metry, aby se dlouhodobému vystavení kosmické radiaci a slunečnímu záření zabránilo.“
Čtěte také
Na planetu by tak bylo třeba dostat obrovské množství vybavení. „Ať už to bude třeba nějaký buldozer, abyste byli schopni ten váš habitat zahrnout okolním materiálem, anebo se budete muset někam prokopat. A když se podíváte, jak se staví metro, tak to není vůbec žádná brnkačka.“
Mars ale nabízí vlastní řešení. „Říká se tomu lávové tunely. Jsou to obrovské prostory, které vznikají přírodním procesem – tekoucí lávou. A právě toto je zajímavé místo, kde bychom mohli bez kutání mít oblast, kde by mohla potenciálně jednou vzniknout nějaká základna, u které ale bude třeba uzavřít vchod, vybavit ji osvětlením, v létě natlakovat,“ popisuje.
Co by potřebovala výzkumná stanice na Marsu a nekonkurovala by si s Venuší? Proč je představa Elona Muska, že bude jako první kolonizovat Mars, mylná? Poslechněte si celé Leonardo Plus v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
SpaceX je úspěšná, protože se nebojí selhání, chválí publicista Majer
Inženýři týmu SpaceX jsou s letem spokojeni, protože získali cenná data. Není ale testování kosmických technologií metodou pokus-omyl neseriózní?
-
Kosmonautika 2023. Na oběžné dráze kolem Země bude letos hodně rušno
Do vesmíru se chystá například hned několik kosmických turistů, kteří dokonce mají v plánu podniknout první amatérský výstup do volného kosmického prostoru.
-
Světová i česká astronautika už dlouho nezažila tak nabitý rok. Připomeňte si ho s Leonardem Plus
Potenciální český kosmonaut Aleš Svoboda se letos prosadil v konkurenci 22 tisíc soupeřů. I to je výrazný úspěch české kosmonautiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
