Nově vyvíjený test odhalí Alzheimerovu chorobu z krve s předstihem 20 let, věří The New York Times

Krevní test, o kterém americký list píše, používá za hlavní identifikátory Alzheimerovy choroby takzvané tau proteiny. Onemocnění prý dokáže tato diagnostická metoda vysledovat 20 let předtím, než u pacientů propuknou potíže s pamětí. Do studie se zapojilo na 1400 lidí ze Švédska, Kolumbie a Spojených států amerických.

Čtěte také

Jaké genetické změny vedou ke vzniku Alzheimerovy choroby?

Pro klinické použití by krevní testy mohly podle výzkumníků sloužit do dvou nebo tří let. Alzheimerovou chorobou trpí ve světě 30 milionů lidí a tento počet by se do půlky století mohl více než zdvojnásobit, jak bude populace stárnout.

Podle deníku The New York Times má ale nejnovější zjištění vědců ještě jeden, tentokrát etický rozměr: Rychlá diagnóza Alzheimerovy choroby za pomocí krevního testu by mohla zesílit morální dilemata pro lidi, kteří se rozhodují, zda vůbec chtějí vědět, že mají nemoc, na kterou není lék.

Konec polského uhlí? 

Urychlí koronavirus konec těžby uhlí v Polsku? Ve své obsáhlé analýze se na to ptá deník The Financial Times. Polský těžební průmysl byl v problémech už před pandemií. Když ale polská vláda rozhodla o zavření uhelných dolů ve Slezsku, aby zabránila šíření onemocnění, odbory se začaly bouřit.

Čtěte také

Do roku 2030 by kvůli útlumu uhlí mělo v EU zaniknout 160 tisíc pracovních míst? Bude to mnohem víc, tipuje ekonom Zahradník

Britský deník to považuje za předzvěst bitvy o budoucnost průmyslového sektoru, který má výrazný vliv na polskou ekonomiku i ambiciózní klimatické plány Evropské unie.

Žádná jiná země Evropské unie nespaluje tolik antracitu jako Polsko. I proto patří tamní uhelný průmysl za největší překážku v klimatických plánech Bruselu pro příštích pět let, vysvětluje deník The Financial Times. Pokud pomineme Německo, Poláci z uhlí získávají tolik energie co všechny zbylé unijní státy dohromady – dodává list.

Celý přehled denního tisku si můžete poslechnout na záznamu.