Nově objevení brouci žijí z houbové zahrádky, dostali jména podle Star Treku

Ambrozioví brouci provrtávají dřevo, ale sami ho neumí rozkládat, aby pro ně bylo zdrojem potravy. Žijí proto v symbióze s houbami, které to zvládnou. „Houby mají mimobuněčné enzymy, kterými dokážou rozkládat dřevo a jeho součásti, jako je například lignin,“ vysvětluje mykolog a botanik Petr Kohout.

Čtěte také

Bonobové dovedli vědce k nové houbě. Podobá se lanýžům

„Je to výhodné soužití,“ potvrzuje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová. Složky dřeva totiž konzumuje houba a houbu brouk. Ten je zajímavý také tím, že v podstatě zahrádkaří.

Matka ambroziových brouků porodí vždy řadu samiček a dva trpasličí samečky. Ti dva oplodní své sestry, které pak provrtávají dřevo. V chodbičkách, které hloubí, vytvářejí houbové zahrádky a do nich kladou vajíčka.

„Houba v průběhu evoluce s broukem ztrácí některé schopnosti, v podstatě zleniví, o všechno se stará ten brouk,“ upozorňuje Petr Kohout.

Ženy ze Star Treku

Vědecký pár z Michiganu některé z více než 30 nových druhů našel například v oblasti Peru, kde kácejí lesy ilegální zlatokopové. Pojmenováním po seriálových postavách ze Star Treku,Vetřelce nebo Hunger Games, se snaží upozornit na nutnost ochrany těchto brouků. Článek o aktuálních objevech amerických badatelů vyšel v časopise Zoo Keys.

Čtěte také

Termiti chrání tropický les před suchem, zjistili vědci

Jednoho brouka Anthony Cognato s partnerkou pojmenovali po váženém kolegovi, který předčasně zemřel, jiného po babičce, která vedla Sarah Smithovou k lásce k přírodě, a další tři po svých dětech. 

„Vědci se na to dívají různě, když to někdo udělá,“ říká Jitka Klimešová. Sama se přiklání k názoru kolegů, kteří jsou rádi, že se svět touto cestou o nových druzích dozví. Na světě žije 10 milionů rostlin, zvířat nebo hub, pojmenována je ale asi jen pětina.

„Nepoznaných organismů, zvláště u hmyzu, je hodně,“ dodává Jitka Klimešová.   Upozorňuje také, že dřevokazné houby ne vždy něco kazí. Příroda uklízet spadlé dřevo potřebuje.

Rojení po kalamitě

Příkladem ambroziového brouka, kterého najdeme i v Česku, je dřevokaz čárkovaný, popsaný už v roce 1795. Napadá nedávno pokácené, polámané nebo vyvrácené jehličnaté dřeviny či pařezy. Obvykle se přemnoží po větrných kalamitách nebo po náporu jiného hmyzu.

Čtěte také

Houby pomohly probudit život na planetě z doby ledové. Potvrdil to nález fosilie

Zatímco kůrovci nežijí v tak těsné symbióze s houbami a dokážou si pomoci sami, ambrozioví brouci napadají staré dřevo, které by se jinak v lesích hromadilo. 

„Příspěvek ambroziových brouků do ekosystému je pozitivní, vracejí do něj živiny,“ dodává Petr Kohout.  

Poslechněte si celou Laboratoř o broucích, kteří si pěstují houby, oživení 250 let staré houby z muzea, a o významu posvátných hájů v Íránu pro ochranu přírody. Debatují rostlinná ekoložka Jitka Klimešová, mykolog a botanik Petr Kohout a herec Richard Trsťan.

Moderuje Martina Mašková.