Nově objevení brouci žijí z houbové zahrádky, dostali jména podle Star Treku

26. červen 2021

Entomologové a životní partneři ze Státní univerzity v Michiganu objevili ve Střední a Jižní Americe desítky nových druhů brouků, kteří se živí houbami. Kvůli zásadnímu významu samiček pro přežití těchto takzvaných ambroziových brouků je pojmenovali po ženských hrdinkách ze sci-fi filmů.

Ambrozioví brouci provrtávají dřevo, ale sami ho neumí rozkládat, aby pro ně bylo zdrojem potravy. Žijí proto v symbióze s houbami, které to zvládnou. „Houby mají mimobuněčné enzymy, kterými dokážou rozkládat dřevo a jeho součásti, jako je například lignin,“ vysvětluje mykolog a botanik Petr Kohout.

Čtěte také

Je to výhodné soužití,“ potvrzuje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová. Složky dřeva totiž konzumuje houba a houbu brouk. Ten je zajímavý také tím, že v podstatě zahrádkaří.

Matka ambroziových brouků porodí vždy řadu samiček a dva trpasličí samečky. Ti dva oplodní své sestry, které pak provrtávají dřevo. V chodbičkách, které hloubí, vytvářejí houbové zahrádky a do nich kladou vajíčka.

Houba v průběhu evoluce s broukem ztrácí některé schopnosti, v podstatě zleniví, o všechno se stará ten brouk,“ upozorňuje Petr Kohout.

Ženy ze Star Treku

Vědecký pár z Michiganu některé z více než 30 nových druhů našel například v oblasti Peru, kde kácejí lesy ilegální zlatokopové. Pojmenováním po seriálových postavách ze Star Treku,Vetřelce nebo Hunger Games, se snaží upozornit na nutnost ochrany těchto brouků. Článek o aktuálních objevech amerických badatelů vyšel v časopise Zoo Keys.

Čtěte také

Jednoho brouka Anthony Cognato s partnerkou pojmenovali po váženém kolegovi, který předčasně zemřel, jiného po babičce, která vedla Sarah Smithovou k lásce k přírodě, a další tři po svých dětech. 

„Vědci se na to dívají různě, když to někdo udělá,“ říká Jitka Klimešová. Sama se přiklání k názoru kolegů, kteří jsou rádi, že se svět touto cestou o nových druzích dozví. Na světě žije 10 milionů rostlin, zvířat nebo hub, pojmenována je ale asi jen pětina.

Nepoznaných organismů, zvláště u hmyzu, je hodně,“ dodává Jitka Klimešová.   Upozorňuje také, že dřevokazné houby ne vždy něco kazí. Příroda uklízet spadlé dřevo potřebuje.

Rojení po kalamitě

Příkladem ambroziového brouka, kterého najdeme i v Česku, je dřevokaz čárkovaný, popsaný už v roce 1795. Napadá nedávno pokácené, polámané nebo vyvrácené jehličnaté dřeviny či pařezy. Obvykle se přemnoží po větrných kalamitách nebo po náporu jiného hmyzu.

Čtěte také

Zatímco kůrovci nežijí v tak těsné symbióze s houbami a dokážou si pomoci sami, ambrozioví brouci napadají staré dřevo, které by se jinak v lesích hromadilo. 

„Příspěvek ambroziových brouků do ekosystému je pozitivní, vracejí do něj živiny,“ dodává Petr Kohout.  

Poslechněte si celou Laboratoř o broucích, kteří si pěstují houby, oživení 250 let staré houby z muzea, a o významu posvátných hájů v Íránu pro ochranu přírody. Debatují rostlinná ekoložka Jitka Klimešová, mykolog a botanik Petr Kohout a herec Richard Trsťan.

Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Související