„Úpěnlivě jsem žádal o přerušení bombardování,“ vzpomínal papež František na začátek války na Ukrajině
Mezi novodobými papeži nenajdeme mnoho těch, kteří by se mezi lidmi těšili takové oblibě jako papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio. V čele katolické církve stál 12 let a byl prvním neevropským papežem. Narodil se 17. prosince 1936 v Argentině. Během svého působení ve Vatikánu prolomil mnohá tabu, za což si vysloužil kritiku ze strany konzervativního křídla katolické církve.
Na Františkovo přání vyšly jeho memoáry s příznačným názvem Naděje až posmrtně. V překladu Marty Bárové je v roce 2025 vydalo nakladatelství Universum.
„Strašné roky“
Na své dětství vzpomínal papež František vždy s láskou. Původně vystudoval chemickou průmyslovku a jeho matka doufala, že se jednou stane lékařem. Když ale v roce 1955 složil maturitní zkoušku, nešel studovat medicínu. Rozhodl se sice stát lékařem, ale „lékařem duší“.
Čtěte také
Na konci roku 1969 byl vysvěcen na kněze. O sedm let později došlo v Argentině ke státnímu převratu a s ním začalo dlouhé období nezákonného zatýkání, únosů, mučení a zabíjení. Tisíce lidí byly pronásledovány.
„Strašné roky. A pro mě i léta obrovského vypětí. Tajně jsem pašoval lidi přes kontrolní stanoviště v oblasti Campo de Mayo, jejich životy, společná záchrana, spočívaly v mých rukách. Obdobně jsem připravil útěk mladíka, jehož mi svěřil uruguayský kněz, protože mu v jeho zemi hrozila smrt,“ píše papež František ve svých pamětech.
Obyčejný pozdrav
Poté, co papež Benedikt XVI. ze zdravotních důvodů v roce 2013 odstoupil, bylo zahájeno konkláve s cílem zvolit novou hlavu katolické církve. Otec Jorge tam pronesl památnou řeč o nutných změnách uvnitř katolické církve.
Své posluchače zaujal natolik, že se stal horkým kandidátem na příštího papeže. Zvolen jím byl dne 13. března. „Buona sera,“ zněla jeho první slova.
„Zdvořilost, starostlivost, schopnost poděkovat jsou často brány za projev slabosti, vzbuzují nedůvěru, občas dokonce i nepřátelství. Tuto tendenci je třeba potírat, všude, počínaje původním jádrem společnosti, rodinou. Musíme neochvějně trvat na výchově k vděčnosti a uznání, odtud pramení lidská důstojnost i sociální spravedlnost. Pokud rodinný život tento aspekt zanedbává, pokud ho zanedbáváme my sami, vytratí se i ze společenského a veřejného života.“
Těmito slovy vysvětluje papež František, proč svůj pontifikát zahájil obyčejným pozdravem.
Oporou v těžkých dobách
Papež František nám byl oporou v mimořádně těžkých dobách. Za jeho pontifikátu vypukla migrační krize v Evropě, pandemie onemocnění covid-19 i válka na Ukrajině. Ve svých pamětech nám klade na srdce, abychom si vzali ponaučení z lekce, kterou nám pandemie dala.
Čtěte také
Jakmile vypukla, války prakticky ustaly a naše těžce zkoušená planeta se díky omezení automobilové a letecké dopravy mohla znovu nadechnout. Mír však vydržel jen krátce. V únoru 2022 napadlo Rusko sousední Ukrajinu. I tehdy odmítl papež František jen nečinně přihlížet a rozhodl se aktivně jednat.
„I když papež obvykle přijímá vyslance jen tehdy, když mu předkládají pověřovací listiny, druhý den po invazi jsem zrušil veškeré audience a osobně jsem navštívil ruské velvyslanectví u Svatého stolce. Jako první papež, který udělal něco takového. Koleno mě nepřestalo zlobit, kulhal jsem, když jsem se ohlásil u vyslance Avdějeva, abych vyjádřil veškeré své znepokojení.“
„Úpěnlivě jsem žádal o přerušení bombardování, dovolával se dialogu, navrhl jsem vatikánské zprostředkování mezi oběma stranami, prohlásil jsem, že jsem ochotný jet do Moskvy co nejdříve, pokud by Putin, s nímž jsem se během svého pontifikátu třikrát setkal, nechal otevřené malé okénko pro vyjednávání,“ můžeme se dočíst ve Františkových pamětech.
Papežův odkaz
Papež František již není mezi námi. Zemřel na Velikonoce roku 2025. Jeho odkaz však bude žít navždy. „Bůh je v životě každého člověka.“ „Do církve jsou zváni všichni.“ „Jestli my duchovní neumíme pochopit, co je žena, co je teologie ženy, nikdy nepochopíme, co je církev.“
„Hra a sport nabízejí velkou příležitost, jak se naučit vydat ze sebe to nejlepší, i za cenu obětí, a především ne sám.“ „Je důležité, aby prarodiče, otcové a matky mohli předat mládeži své vzpomínky a kořeny.“ I tyto myšlenky jsou jeho nedílnou součástí.
Poslechněte si celý pořad Ex libris. Připravil ho Milan Mundier.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
