Ať vláda hlavně nic nevymýšlí sama bez Evropy, nabádá kvůli krizi v Hormuzském průlivu ekonom Bureš
Mezinárodní agentura pro energie varuje, že čelíme největší hrozbě pro energetickou bezpečnost v dějinách lidstva a šok, který vyvolala válka proti Íránu a následné uzavření Hormuzského průlivu, má potenciál vyvolat globální krizi. „Je to otázka délky konfliktu. Nejbližší zhruba tři týdny rozhodnou o tom, jestli toto téma bude na stole velmi aktuální,“ soudí v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB.
„Aktuálně je situace vážná. Pokud se budeme bavit o výpadku dodávek ropy a zkapalněného plynu Hormuzským průlivem v horizontu řádově tří až pěti týdnů, tak se přesuneme do velmi vážného scénáře. Dopady zejména na inflaci můžou být výrazně vyšší, než dnes odhadujeme,“ domnívá se Bureš.
Čtěte také
Ještě závažnější důsledky očekává v případě, že by délka konfliktu ohrozila fyzické dodávky nerostných surovin, což by mohlo mít ničivé dopady i na hrubý domácí produkt.
„Ničivý potenciál do budoucna je vážný. To je velký rozdíl oproti ruské krizi, protože tam jsme sankčními mechanismy, ať už na straně Evropské unie, anebo Ruska, dospěli do situace, že se zejména plyn z Ruska nedostával do Evropy,“ srovnává Bureš a připomíná:
„Pomohla nám určitá diverzifikace. Rusko popravdě dokázalo navíc řadu sankčních opatření obejít a svoji ropu na trh dostat jinými cestami. V tuto chvíli nám diverzifikace nepomůže, protože ve světové ekonomice ropa bude chybět.“
Černý scénář, počítající s délkou trvání konfliktu v řádech měsíců, předpokládá výrazný dopad ropné krize na růst inflace, zejména kvůli vyšším cenám energií a pohonných hmot. Pro českou ekonomiku ji Bureš odhaduje okolo pěti procent.
Čtěte také
Sekundárně by se krize projevila na cenách potravin a produktů z energeticky náročných odvětví – typicky ve stavebnictví. Naopak služby by byly zasaženy méně.
„Ve chvíli, kdy je šok dostatečně velký a hluboký, čelí firmy poměrně výrazné nejistotě. Častokrát napříč obory zvyšují svoje marže dopředu tak, aby se preventivně připravily na to, že jejich vstupy půjdou cenově nahoru,“ vysvětluje Bureš a pokračuje:
„Dělají to, ještě než jim cokoli zdraží. A kdybychom se ocitli v této situaci, tak sekundární efekty pocítíme v daleko větší míře i tentokrát.“
Zamezit nevratným škodám
Nejefektivnějším způsobem, jak českou ekonomiku na krizi připravit, je podle Bureše spolupráce s dalšími evropskými zeměmi. „Česká vláda by hlavně neměla nic nevymýšlet sama. Noční můrou je slovenský scénář dvojích cen a naprostá rezignace na společný trh,“ nabádá.
Čtěte také
„Pokud chce vláda něco dělat, je dobré cíleně regulovat nebo dotovat ceny energií pro nejzranitelnější domácnosti a sektory, aby se zamezilo nevratným škodám. Naopak kontraproduktivní jsou veškerá plošná opatření, která cílí na průměrného voliče, jako je snížení spotřební daně pro všechny.“
Takto podle něj nedojde k prohlubování státního dluhu ani nevyslyšeným ekonomickým stimulům. Ekonom uznává, že jde o dlouhodobé opatření, které nepřinese instantní výsledky, a proto nemusí být voličsky populární. Z dlouhodobého hlediska ale přinese prý české ekonomice největší benefity.
Dopad na český průmysl
Cílenou podporu považuje Bureš za nejefektivnější vzhledem k aktuálnímu stavu českého průmyslu. Zejména energeticky náročná odvětví jsou na tom podle něj hůře než před rokem 2019.
„Český průmysl je v relativně dobré kondici, když se podíváme na průměr. Ale průměr je zavádějící. Na jedné straně máme šampiony, klasicky český automotive. Vedle toho máme energeticky náročná odvětví, kde situace není vůbec jednoduchá,“ porovnává a doplňuje:
Čtěte také
„Úrovně produkce jsou 15 až 20 procent pod úrovněmi z roku 2019 a klíčové ukazovatele jako zadluženost jsou na tom hůř než před startem předchozí energetické krize. Takže tato část ekonomiky není dobře připravená na to, co nás může čekat.“
Rozhodující proto bude délka konfliktu. Většina firem se s vyššími cenami za energie nejspíš zvládne vypořádat, skutečnou překážku by pro ně podle Bureše představovaly až fyzické výpadky dodávek energie nebo surovin. Ty by totiž narušily důvěru byznysu, omezily investice a celkově produkci utlumily, což by mělo další dopady na stav české ekonomiky.
Může krizová situace uspíšit trend elektromobility? Je reálná efektivní spolupráce v názorově rozštěpené Unii? A může opravdu nastat globální ekonomická krize? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Moderuje Václav Pešička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
