Doufáme, že ropy bude dost, zní z ANO. ODS navrhuje: Jen sledovat to nestačí, snižte spotřební daně
Po zahájení americko-izraelské ho útoku na Írán prudce vzrostly ceny paliv. České ministerstvo financí od pátku situaci sleduje a opoziční ODS navrhuje dočasné snížení spotřební daně u nafty. „Stejný model zafungoval před čtyřmi lety,“ tvrdí v Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Je potřeba sledovat marži obchodníků a vývoj na trhu, nic dalšího,“ oponuje poslanec Roman Kubíček (ANO), předseda podvýboru pro energetiku.
Jak nejlépe krotit ceny paliv na českých čerpacích stanicích? Půjde to vůbec?
Roman Kubíček (ANO): V každém případě platí slova ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že v současné době je potřeba sledovat marži obchodníků a vývoj na trhu. Máme svého státního obchodníka, který může určovat ceny a porovnávat další distributory. V současné chvíli nemá cenu dělat nic jiného.
Čtěte také
Vojtěch Munzar (ODS): Před čtyřmi lety jsme zažívali něco podobného, kvůli ruské agresi na Ukrajině také extrémně rostly ceny pohonných hmot, které vstupují do všech aspektů naší ekonomiky. Proto jsme se inspirovali sami sebou a stejný model, který zafungoval před čtyřmi lety, navrhujeme i dnes.
Kontrolu marží, kterou dělá česká vláda, dělala i naše vláda. Je to jedna z možností, jak mít zdvižený prst na jeden prvek z dodavatelského řetězce. Ale určitě nás to nezachrání a nesníží ceny pohonných hmot. Nástrojem, který navrhujeme, je dočasné snížení spotřební daně, aby se snížil tlak na extrémní růst cen.
Válečný výkyv a regulace distribuce
Zafungovalo dočasné snížení spotřební daně v minulosti?
Kubíček: Je třeba si přečíst hodnocení ekonomů. Velký význam to nemělo, protože se nikdy nedá předpokládat, jakou část ušetří koncový zákazník. Může se to promítnout do distribučního řetězce a finální ceny to ovlivnit nemusí.
Čtěte také
Krátkodobě to byl stabilizační prvek, ale v dlouhodobém horizontu snížení daně ničemu nepomohlo. Teď docházelo k jednorázovému výkyvu, který je zatím krátký. Uvidíme, jak se dále bude vyvíjet situace s válkou v Íránu. V současné době máme v České republice pořád jedny z nejnižších cen paliv v Evropě.
Munzar: Samozřejmě to zafungovalo. Bylo to dočasné opatření, ceny se stabilizovaly a pak vrátily. Připomněl bych, že to byla paní Schillerová, která před čtyřmi lety říkala, že je to krok správným směrem. Hnutí ANO tehdy chtělo regulace cen, chtěli se inspirovat maďarskou cestou, která ale nakonec vedla k nedostatku.
Podle nás snížení spotřební daně zafungovalo, proto jsme se inspirovali. Samozřejmě nevyřeší úplně všechny problémy, ale zmírní tlak v extrémním růstu cen. A nejnižší ceny v Evropské unii jsme měli i tehdy, přestože i tenkrát rostly.
Funguje regulace cen u pohonných hmot? A mohla by vláda v extrémním případě uvažovat i o zastropování cen ropy a benzinu?
Kubíček: V extrémním případě, to znamená, kdyby cena byla natolik nekontrolovatelná, že už by to ohrožovalo ekonomiku České republiky. Odpuštění 1,70 koruny na litr nafty by přineslo výpadek v desítkách miliard. A státní rozpočet je velmi napnutý.
Nápad se snížením spotřebí daně proto teď není na stole. A zastropování marží, co udělalo Maďarsko, vytvořilo nedostatek pohonných hmot na trhu. Musíme se poučit.
Čtěte také
V každém případě buďme trošku optimisté v tom, že válka bude rychle ukončena. Doufáme, že na trhu bude dostatek ropy a výkyv způsobený válkou a selháním distribučního řetězce se může regulovat.
Díváme se na extrémní situace, to není dobře. Situace je dynamická a může se změnit. Teď není na to, aby se snižovala spotřební daň a uvidíme, jak se bude vyvíjet v následujících dnech a týdnech, a budeme na to reagovat.
Munzar: Náklady pro stát odhadujeme na pět miliard. Díky tomu, jak se vypočítává DPH z pohonných hmot – pokud poroste cena, poroste i výběr – bude dopad v řádu nižších jednotek miliard korun, což státní rozpočet unese. Je to dočasné opatření.
Regulace cen nefunguje, to je mimo úvahy. A monitorovat situaci nestačí, politika nemá být založena na doufání. Snížení spotřební daně by mohlo pomoc upustit tlak na růst cen.
Pokud stát zároveň kontroluje marže u prodejců a zjistí, že se tam snížení daně nepromítlo, tak může zasáhnout. Jenom kontrola marží není dostatečná, protože se bavíme o jedné části celého distribučního řetězce.
Malé vítězství pro Putina
Zpoza Atlantiku už se objevily úvahy o zmírnění protiruských sankcí, aby se na trh mohla dostat ruská ropa, pokud ceny stále porostou. Souhlasili byste s tím?
Munzar: Pracovali jsme na tom, abychom nebyli závislí na ruské ropě. Můžeme ji brát z celého světa, ale bohužel tento konflikt ovlivňuje cesty lodí s ropou z Blízkého východu, to je celosvětový fakt.
Čtěte také
Osobně si nemyslím, že je cestou uvolňovat sankce uvalené na Rusko. Nemůžeme vyměňovat jedno zlo za druhé. Pojďme se podívat na to, co můžeme udělat proti extrémním cenám v našich podmínkách, protože celosvětovou globální situaci nezměníme, v tomto máme omezené možnosti.
Kubíček: Momentálně situace Rusku nahrává. Otočila tok suroviny směrem na východ a prodává se za úplně jiné ceny než na začátku války, takže to pomáhá ekonomice i jejich válečnému úsilí. Není to dobrá zpráva.
Otázka, jaká ropa se naloží do tankerů a kudy popluje, není úplně na mě. Jednoznačné je, že tlak je obrovský a nemyslím, že by zmírnění sankcí bylo rozumné. Posílení Ruska by bylo velmi významné, protože strategické suroviny má. Bylo by to malé vítězství Vladimira Putina.
Náš stát má strategické rezervy na 90 dnů. Co potom, kdyby ropa došla?
Čtěte také
Munzar: Potom musí dojít ke strategickému uvolňování rezerv pro prioritní sektory. Bavíme se opravdu o extrémní situaci. Nechci strašit občany, zatím v té situaci nejsme. Nejsme ani v té situaci, aby stát uvolňoval strategické zásoby a byla by chyba je uvolňovat jenom proto, aby se snížila cena. Musíme si je nechat a co nejdéle držet, abychom měli zásoby, kdyby ve světě nastalo něco opravdu hrozivého.
Kubíček: Souhlasím, strategické suroviny jsou další cesta. Když se uvolní strategické zásoby a pustí se do systému, tak to vede ke snížení cenové hladiny. Ale daleko významnější je bezpečnost České republiky a udržení strategických zásob. To už se bavíme o krizovém řízení a integrovaném systému. Doufám, že se to nestane.
Jaké možnosti řešení ropné krize má česká vláda? A reaguje na situaci dostatečně? Poslechněte si záznam celé diskuse. Moderuje Lucie Vopálenská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
