Koncesionářské poplatky jsou zastaralé, platí je hlavně senioři, zní z SPD. Opozice: V návrhu jsou chyby
Evropská komise vzkázala do Česka, že bude pozorně sledovat snahy převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Vláda ujišťuje, že změny nijak nenaruší jejich nezávislost. „Koncesionářský poplatek je drahý, zastaralý a většina států Unie už od něj odstoupila,“ vysvětluje v Pro a proti poslanec Josef Nerušil (SPD). „S financováním ze státního rozpočtu nikdy souhlasit nebudeme,“ říká předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL).
Proč koalice chce, aby stávající zákony o České televizi a Českém rozhlase nahradil jeden nový zákon o médiích veřejné služby?
Josef Nerušil (SPD): Původní zákony byly napsány počátkem 90. let a my si myslíme, že veřejnoprávní média si zaslouží přehodnocení toho, co je veřejná služba a čím by se měla veřejnoprávní média v době internetu zabývat.
Čtěte také
Samozřejmě je to i určitá modernizace financování veřejnoprávních médií a vykročení západním směrem. Koncesionářský poplatek země Evropské unie postupně opouštějí a v současné době u něj zůstává zhruba třetina členských států.
František Talíř (KDU-ČSL): Já říkám, že je to vykročení směr Slovensko, protože to přesně kopíruje, jakým způsobem postupovali tam. To znamená: Zrušíme poplatky a rok na to srazíme ze dne na den rozpočet veřejnoprávních médií o třetinu.
Je v pořádku novelizovat. Ale zrušit a slepit zákony, možná s pomocí umělé inteligence, do jednoho paskvilu, kde řada věcí chybí, třeba ve vztahu k neslyšícím divákům, to považuji za velmi problematické
Proč chcete rušit financování přes koncesionářské poplatky a jaká je alternativa?
Nerušil: Tento systém funguje velmi nevhodně. Je z velké části financován penzisty, protože zhruba jedna čtvrtina obyvatel nebo plátců koncesionářského poplatku má přes 75 let.
Konstrukce poplatku je taková, že se hradí za domácnost a penzisté jsou často na placení koncesionářských poplatků sami. Kdežto rodiny zámožných lidí také platí jeden koncesionářský poplatek. To vnímáme jako vysoce nespravedlivé.
Čtěte také
Od toho je státní rozpočet, aby se z něj platilo, co společnost uzná za užitečné a za vhodné. Podobně platíme ze státního rozpočtu Národní divadlo, Národní muzeum. Není od věci, aby se ze státního rozpočtu financoval i provoz České televize a Českého rozhlasu. A já jsem si nikdy nevšiml, že by si třeba Národní divadlo stěžovalo na nějaký nátlak ze strany ministerstva kultury.
Talíř: Už dnes jsou sociálně ohroženi lidé z placení osvobození. Je nepravda, že někoho osvobodíme, když to ve výsledku zaplatí všichni na daních. To je taková vějička. Pořád jde o nějaký balík peněz, který se nevyčaruje. Lidé to stejně zaplatí.
A je potřeba si říct, že poplatky dnes tvoří bariéru mezi politiky a institucemi – a ta bariéra má padnout. Potřebujeme, aby veřejnoprávní média měla svobodu, měla možnost být vůči nám, politikům, kritická, protože to je jejich úkol, aby hlídaly demokracii.
Zrušení poplatků má cíl udělat si převodovou páku, jak moc na management těchto institucí může vláda tlačit.
Nezávislost a dlouhodobé závazky
Jak bude zachována nezávislost veřejnoprávních médií, pokud projde nový zákon?
Nerušil: Pan kolega dělá klasickou chybu, která vychází z neznalosti a z nezkušenosti. Nezávislost veřejnoprávních médií je garantována jednak mediálními radami a jednak statusem veřejnoprávních médií.
Publicistika a zpravodajství představují zhruba pětinu toho, co tyto dvě instituce produkují. Zbytek tvorby je třeba v Českém rozhlase slovesná tvorba, provozování archivu, poměrně zajímavá fonotéka.
Čtěte také
Česká televize a Český rozhlas jsou především kulturotvorné instituce a měly by propagovat především českou domácí tvorbu, podporovat české umělce, začínající autory. Ale my redukujeme debatu na výrazně minoritní výseč zpravodajství a publicistiky.
Talíř: Koncesionářské poplatky jsou bariéra, kterou tady máme 30 let. Vidíme, že se do toho nezasahovalo. Do poplatků totiž není tak jednoduché politicky vstupovat jako za stavu, kdy máte financování veřejnoprávních médií přímo pod státním rozpočtem.
A já se ptám: Jak máme věřit jakýmkoliv řečem o garancích, když se tato vláda zákony neřídí ani při skládání státního rozpočtu?
Vláda chce zároveň veřejnoprávním médiím vzít peníze. Proč?
Nerušil: Převzali jsme rozpočet a hospodaření ve stavu, v jakém jsme je převzali, a je potřeba šetřit všude. U veřejnoprávních médií vidím dost prostoru na vnitřní úspory, protože mediální doba se hodně posunula. Dříve redaktor nahrával na magnetofonový pásek a potřeboval zvukaře, dnes všechno zvládne sám pouze s kvalitním mobilním telefonem.
Kdo zná hospodaření veřejnoprávních médií zevnitř, ví, že je tam mnoho zbytných pozic a bylo by potřeba podrobit kritice, jestli je tam ještě držet.
Čtěte také
Talíř: Šetření znamená třeba ohrožení regionálních stanic, které poslouchá milion posluchačů týdně, protože v tom zákonu jejich garance není. Takže vy voličům říkáte, že je vám jedno, že poslouchají písničky na přání, protože musíme šetřit.
Ale co to je za šetření, když do státního rozpočtu přihodíte manko osm miliard, které jdou dneska od lidí, a na úrocích nás to bude stát 400 milionů?
Je to totální amatérismus. Anebo záměr, jak dostat média pod tlak, protože nebudou moct dostát svým závazkům, které mají nasmlouvané na roky dopředu, když jim od 1. července chcete sebrat stovky milionů. Kdo za to ale ponese potom zodpovědnost v soudních sporech?
Fond pro garanci demokracie
Je prostor v rámci připomínkového řízení návrh ještě poupravit?
Nerušil: Normativnost, že musí z ministerstva vypadnout jeden dokonalý návrh, na kterém se shodneme všichni, nefunguje. Legislativní proces tady je proto, aby bylo více kroků, kterými se do toho vstoupí, a více možností provést korekce.
Regionální vysílání je jedním z nejdůležitějších témat, kterým by se měla veřejnoprávní média zabývat, a prostor, kde hledat úspory, je jinde. Třeba není potřeba nakupovat drahé licence na komerční sportovní přenosy.
Čtěte také
Určitě ale nebudeme chtít ustoupit od data, kdy by měly být zrušeny koncesionářské poplatky – to bylo stanoveno od příštího roku. Také neustoupíme z financování ze státního rozpočtu. Filip Turek (za Motoristy) již zmínil, ať si veřejnoprávní média vytvoří fond, do kterého mohou lidé, kteří mají pocit, že je to pro ně garance demokracie, dobrovolně posílat.
Talíř: My jsme diskusi velmi otevřeni, jenže se jedná stylem „nechte se překvapit, jak to nakonec bude“, a pak na stole přistane toto. Už teď říkáte, že tam bude tam řada chyb, ale od 1. ledna chcete mít zákon platný.
Kdyby před námi – opozicí, experty a institucemi samotnými – pan ministr (Oto Klempíř, za Motoristy) a koalice neutíkali, tak se dá připravit kvalitní zákon, o kterém se diskutuje. A potom ho můžeme pustit. O tom, koho osvobodit na poplatcích, se klidně bavme, ale s financováním ze státního rozpočtu nikdy souhlasit nebudeme.
Poslechněte si záznam celé debaty. Moderuje Lukáš Matoška.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.




