Petr Holub: Opakují se dějiny s ropou? Ne úplně
To se mi snad jenom zdá, musel si říct obyčejný řidič, když v pondělí nebo v úterý ráno zabočil k benzínové pumpě a dočetl se, že za litr benzinu teď bude platit přes 36 korun, o tři koruny víc než koncem minulého týdne. Utěšit ho mohla jenom skutečnost, že nemá auto na diesel, protože nafta už přeskočila 39 korun. Prostě zkažený začátek týdne, jinak to nazvat nejde.
A to ještě musel v následujících hodinách vyslechnout komentáře, podle kterých se v průběhu týdne bude platit přes 40 korun, nebo temná proroctví, podle kterých se nevyhneme ani rekordním cenám přes 50 korun.
Běžný občan přirozeně začne nadávat na státní úřady, které s tím nic nedělají, případně na majitele čerpacích stanic, kteří si na nás mastí kapsu.
Historie se opakuje
Nejvíc zneklidňující je na této situaci okolnost, že připomíná, co jsme zažili přesně před čtyřmi lety. Tehdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a osmého března, tedy přesně čtyři roky před poslední nedělí, se ropa prodávala na světových trzích za 130 dolarů za barel.
Čtěte také
Pak se to sice trochu snížilo, ale v červnu byla znovu na 120 dolarech a až koncem léta poklesla aspoň pod stodolarovou hranici. Tehdy se také cena benzínu dlouhodobě uhnízdila nad čtyřiceti korunami za litr.
Tentokrát zaútočily Spojené státy na Írán a 9. března se cena nafty podívala nad hranici 130 korun za barel. Historie se opakuje.
Roste i cena plynu a elektřiny
Z pohledu domácností je nejdůležitější fakt, že roste také cena plynu, od které se v Evropě odvozuje cena elektřiny. Od jara roku 2023 se na burzách drží v koridoru 30 až 50 eur za megawatthodinu, ovšem teď najednou skočila nad 60 eur. Kam to půjde dál?
Elektřina už také zdražuje a namísto obvyklých dvou tisíc korun za megawatthodinu se už na zdejší burze prodává za víc než 2500 korun. Ještě to není pět tisíc jako na jaře 2022, ale co není, může být.
Čtěte také
Člověk by mohl propadnout víceméně pohodlnému fatalismu a spoléhat na to, že to, co přežil před čtyřmi lety, přežije také letos. Naštěstí to není jediná možná reakce, protože dnes přece jen není včera.
Za tehdejší zdražení energií v Evropě mohl především plyn, přesnější by však bylo říci, že za ně mohla sama Evropa, když připustila, aby jí skoro 50 procent plynu dodávalo Rusko, které mohlo plynovody ze dne na den odstavit. Dnes tvoří plyn z Kataru, jehož produkce se zablokovala válkou v Perském zálivu, jen 7 až 8 procent spotřeby. To je nepříjemné, ale nikoli fatální.
Stabilnější trhy?
Situace v dodávkách plynu do Evropy připomíná, co se na trhu s energiemi postupně mění. Velké hospodářské bloky diverzifikují dovoz energií na víc dodavatelů a výpadek u jednoho z nich vážnou ekonomickou komplikaci neznamená.
Panika, která způsobila aktuální cenový šok u ropy i plynu, může být navíc způsobena okolností, že se politické napětí rychle přenáší na mezinárodní trhy s komoditami a tím do cen pro spotřebitele.
Po nových informačních sítích to jde zkrátka rychleji než kdykoli dřív. Donald Trump zaútočil na Írán 28. února a tuzemští automobilisté už o deset dnů později kupovali benzín za 36 korun.
Nutno říct, že na rozdíl od roku 2022 se cena ropy vrátila pod hranici sto dolarů, dokonce devadesáti dolarů za barel, už v úterý. Stejně jako plyn do bezpečného koridoru pod padesát eur za megawatthodinu. Možná jsou trhy s energiemi stabilnější než dřív, jenom jsou obchodníci a my s nimi trochu víc na nervy. Pravda, nikdo neví, co nás čeká do konce týdne.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
