Ceny ropy jsou teď pro Rusko výhoda. Navíc nepřijde ani o partnery v Íránu, míní expertka Kolenovská

Blízkovýchodní konflikt momentálně hodně ovlivňuje ceny ropy. Zahraniční média píšou o tom, že vítězem blízkovýchodního konfliktu je Rusko – ať už právě kvůli ceně ropy, anebo proto, že Spojené státy dočasně pozastavily část sankcí na ruské ropné společnosti. Souhlasíte, že ekonomicky je to pro Kreml výhra?

Určitě je to krátkodobě benefit pro Rusko, protože ruský státní rozpočet a ruská válka na Ukrajině závisí na cenách ropy. Ty byly dlouhodobě drženy na nízké úrovni tak, aby Rusko nemohlo dobře financovat tu svou agresi. V tuto chvíli jsou ale světové ceny vysoko nad původní úrovní, ke které bychom se dostali ještě někdy před týdnem.

Čtěte také

V zájmu Ameriky je bezpečný Hormuzský průliv. Problémy jsou kopnutí do čínské holeně, glosuje ekonom

S tím ruský rozpočet rozhodně nepočítal. Přináší to tedy benefit ve chvíli vyčerpání a v momentě úvah, kde by Rusko mohlo začít vnitřně šetřit, aby svůj agresivní plán a zároveň uplácení společnosti ke klidu ufinancovalo. To zaprvé.

Za druhé je tu stínová flotila, která, plná ropy, pluje světem a hledá, kde by složila svoje zboží. V tuto chvíli se ta dříve nechtěná a toxická ropa, kterou stínová flotila vozí, stala nesmírně atraktivní. Je k dispozici pro ty, kteří si nepřipravili dostatečné zásoby tak jako třeba Čína, Evropská unie nebo Spojené státy americké.

Například Indie takovou zásobu nemá a v tuto chvíli stažení embarga jistě znamená, že z té stínové flotily bude stahovat ropu, která je nyní dražší než ve chvíli, kdy byla do těch tankerů nakládána.

Těží Rusko z války v Íránu i geopoliticky, když vezmeme v potaz, že se tam přesouvá pozornost Západu, Amerika tam směřuje své vojenské kapacity a oddalují se také další mírové rozhovory s Ukrajinou?

Rusko má s Íránem specifické vztahy. Jednak jde o bezpečnostní spolupráci, spolupráci zbrojní, ale také o spolupráci v oblasti energetiky. Budují jakousi náhradní trasu dodávání ruských energoprojektů skrze Ázerbájdžán a Írán do světa, do Indického oceánu. Takže pro Rusko je to určitě citlivá oblast, kam směřuje velkou pozornost.

Čtěte také

Zásah proti Íránu byl na místě, ohrožoval Izrael, zní z ODS. „Útok změny nepřinesl,“ oponuje Fischer

Jestli v tuto chvíli zaznamenáváme výhru, nebo prohru – ruské investice do Íránu jsou v tuto chvíli jistě zpochybněné. Ale kvůli způsobu, jakým Donald Trump přistupuje ke svým agresím po světě, se dá očekávat, že nedojde k absolutnímu svržení teheránského režimu. Rusko tam stále bude nacházet partnery, se kterými bude zřejmě moct do budoucna rozvíjet obchod mnohem snadněji, protože Írán bude na mezinárodní scéně osamocen.

V tomto ohledu je to pro Rusko dlouhodobě jistá výhoda, ačkoliv v tuto chvíli je spolupráce zastavena, Rosatom stahuje svoje spolupracovníky a stěžuje si na to, že nemá na íránské straně s kým komunikovat, protože těmi útoky došlo k omezení íránského jaderného programu a íránské znalosti jádra.

Čtěte také

Expert: Nový ajatolláh Íránu je konzervativní. Bez útoku by možná přišla přirozená generační obměna

Rusko se teď navíc nabídlo jako možný mediátor mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé. Co tím sleduje?

Snaží se vrátit do pozice, kterou svět využil během války v Sýrii, kdy Rusko mediovalo situaci s Bašárem Asadem, a snaží se zachovat svoji pozici na Blízkém východě.

Rusko má velmi pragmatické vztahy s těmi, kteří mají energetické zdroje, nebo na svém území a v okolí budují infrastrukturu a nemají na to prostředky. Rusko je ten, kdo to financuje, buduje třeba TurkStream.

Tady je jasná snaha udržet ty minulé investice relevantní i do budoucna a udržet se jako mezinárodní hráč v situaci, kdy má v té oblasti spojence. Rusko o ně nepřichází. I Izrael má právě kvůli Sýrii s Ruskem velice pragmatické vztahy.

Poslechněte si také shrnutí aktuální situace se Štěpánem Macháčkem, audio je nahoře.