Válka na Blízkém východě českou ekonomiku zpomalí. Recese nám ale nehrozí, míní ekonom Dvořák

Vy jste spolu s kolegy provedli tzv. modelový odhad dopadů války na Blízkém východě na českou ekonomiku. Stručně řečeno, na jak velkou ekonomickou krizi se máme připravit?

Na krizi asi ne, ale dnes už je nutné počítat s tím, že náš růst v důsledku dopadů války na Blízkém východě pravděpodobně trochu zpomalí. A musíme počítat s vyšší inflací, dražším financováním státního dluhu.

Čtěte také

V zájmu Ameriky je bezpečný Hormuzský průliv. Problémy jsou kopnutí do čínské holeně, glosuje ekonom

V odhadu pracujete se dvěma scénáři podle toho, jak dlouho bude konflikt v Íránu trvat. Optimisté mluví o horizontu Velikonoc nebo půlce dubna. Co by tento časový odhad znamenal ekonomicky pro následující týdny?

To můžeme brát jako jeden z optimističtějších scénářů. Nikdo neví, jaké jsou cíle Izraele, potažmo Spojených států v té válce, a proto se tak těžko odhaduje trvání, intenzita konfliktu.

Bohužel v posledních dnech je negativním dopadem to, že se začalo útočit na zpracovatelské kapacity ropy a zemního plynu. A to je právě pro Evropu, potažmo celý svět, největší problém. Energetický komoditní šok v mírnějším scénáři, kdy boje skutečně skončí v následujících týdnech, potom se ceny komodit budou pomalu vracet k předválečnému normálu.

Ale i to bude trvat pravděpodobně do konce roku. Počítáme se zpomalením růstu letos zhruba o šest až sedm desetin procentního bodu. Inflace by se vyhoupla nad cíl České národní banky, respektive na toleranční pásmo kolem 3,5 procenta. To není průšvih, ale ve srovnání s tím, jaký optimismus ohledně českého růstu panoval na začátku roku, je to zjevné zhoršení.

Negativní scénář

Pak je tu ale také negativní zátěžový scénář, jak ho nazýváte, a v něm počítáte s válkou na Blízkém východě až do půlky letošního roku. To by se projevilo na zdejších cenách paliv, ale třeba i potravin, na vyšší nezaměstnanosti. Jak přesně?

Čtěte také

Hizballáh pro Izrael představuje větší nebezpečí než Írán, válka se může protáhnout, říká novinář

Je to tak. Negativní scénář dopad násobí jak intenzitou, tak délkou. Ani v něm by nehrozila recese. Česká ekonomika na začátku roku držela velmi slušné tempo a máme jakýsi polštář, který nás ochrání. Stejně tak máme svým způsobem štěstí, že inflační šok přichází do situace, kdy inflace byla relativně nízká i díky vládním dotacím na obnovitelné zdroje, které cenu elektřiny pro domácnosti snížily.

Ale v negativním scénáři by růst skutečně klesl až někam pod 1,5 procenta a inflace by mohla ke konci roku přesáhnout pět procent. To už je o něco horší ekonomická situace. Možná největší problém je, že by opravdu velmi vyrostl výnos na českých státních dluhopisech až k šesti procentům. Dneska se drží pod pěti, což už je poměrně velký nárůst.

A lidé si často řeknou, státní dluhopis, to nám prodraží servisování dluhu a stát si bude půjčovat dráž. Ale to není zdaleka všechno. Na tyto dluhopisové sazby, které jsou vnímány jako bezpečný benchmark, je navázána spousta komerčních úroků.

Pro domácnosti jsou to typicky hypotéky, a i tam už dnes vidíme, že cena hypoték nebo úroky na hypotékách rostou. Pro firmy jsou to pak typické úvěry s dlouhodobějším financováním pro investice, i ty by se mohly prodražit.

A zmínili jsme i tu vyšší nezaměstnanost. Tam jste dělali nějaké detailnější propočty?

Dělali, trh práce v obou scénářích zůstává poměrně rezilientní i v horším dojde ke ztrátě zhruba 30 tisíc pracovních míst převážně v průmyslu, protože je energeticky náročný a tudíž není zasažen, ale dopad není tak silný.

Čtěte také

Niedermayer: Evropská ekonomika se musí změnit. Být vícerychlostní je lepší než nedělat nic

Co když je i tento horší scénář pořád moc optimistický?

To se klidně může stát. A kdyby skutečně došlo k zvýšení intenzity konfliktu a k ničení energetických zpracovatelských kapacit na Blízkém východě, a to se bohužel může stát, to je reálné riziko, tak nám takové vodítko z historie může posloužit situace v 70. letech. Ty dva velké ropné šoky v letech 1973 a 1979.

Já si myslím, že k tak velké krizi nedojde, ale z historie víme, že energeticky komoditní šok (protože nejde jen o ropu, jde i o zemní plyn, ten je pro Evropu možná důležitější, a také třeba o hnojiva), jak silně se toto může propsat celou ekonomikou skrze vyšší inflaci a následné efekty.

Jak se může podle vás na následující týdny připravit český stát? Teď tedy myslím hlavně vládu Andreje Babiše a centrální banku? Připomenu, že ta včera ponechala úrokovou sazbu beze změny. Jaké kroky byste jí doporučil?

Centrální banka asi rozumně vyčkává, i když já jsem byl poměrně překvapen tím, jak guvernér Aleš Michl včera na tiskové konferenci reagoval. On byl poměrně uvolněn, dokonce řekl, že je ochotný akceptovat nárůst některých položek. Akcentoval hodně to, že měnová politika je dneska mírně restriktivní.

Čtěte také

Ceny ropy jsou teď pro Rusko výhoda. Navíc nepřijde ani o partnery v Íránu, míní expertka Kolenovská

A centrální banka, stejně jako ostatní centrální banky, protože v tomto týdnu různě rozhodovala většina centrálních bank po celém světě a málokterá reagovala zvýšením sazeb, tak budou vyčkávat, budou chtít vyhodnotit data, budou chtít vidět, jak se globální ceny komodit propisují do ekonomiky.

Takže vyčkávání je v tuto chvíli asi namístě, ale nesmí trvat moc dlouho, protože v roce 2022–2023 třeba Evropská centrální banka udělala chybu s tím, že otáleli, a doufám, že nebudou chtít udělat stejnou chybu dvakrát.

Co se vlády týče, skloňuje se možnost zastropování cen pohonných hmot. To je možná krátkodobě na místě, ale máme v Česku problém, že nejsme schopni dělat adresnou pomoc, to znamená, veškerá opatření, kterým se snažíme dopad zmírnit, jsou obvykle plošná, a tím pádem jsou drahá a nemají pozitivní incentivní efekt.