Kus granátu prorazil karosérii, sedadlo, Heydrichův korzet a žebro. Úspěch atentátu byl náhoda, líčí autoři knihy
Více než 700 stran má monografie historika a archiváře Vojtěcha Šustka s názvem Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům, kterou v roce 2025 vydal spolek Scriptorium. Píše se v ní mimo jiné o výsledcích pitvy, která ukázala překvapivé závěry.
Čtěte také
Kniha se zdaleka nezabývá jen útokem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a dopadením jeho aktérů – Josefa Gabčíka a Jana Kubiše. Na základě dostupných pramenů velice podrobně rozebírá vše, co tento čin vyvolal a co znamenal.
Nechybí ani pobyt zraněného Heydricha v nemocnici na Bulovce. Jsou mu věnovány dvě kapitoly, které sepsali lékař Milan Novák a historik Michal V. Šimůnek, kteří se zabývají historií medicíny. Ti prostudovali dochované dokumenty a svědectví a pokusili se zrekonstruovat poslední Heydrichovy dny.
Úspěch atentátu? Náhoda
Spouštěčem komplikací, které vedly k jeho smrti, byl kus kovu z granátu, který na něj vrhl Jan Kubiš, píší Novák se Šimůnkem:
„Lze tak mít za pravděpodobné, že smrtícím projektilem byla část mosazného pouzdra roznětky. Jeho energie musela být obrovská, neboť překonala celou řadu brzdných momentů a pronikla až do zadní části dutiny břišní. Cestou musela prorazit plech karosérie, zejména však měkké porézní hmoty sedadla, dále Heydrichův korzet a ještě roztříštit 11. žebro.“
„Teprve několik centimetrů za ním se zastavila. Přitom měla – na rozdíl například od kulky – k pronikání velmi nepříznivý, totiž nepravidelný plošně pokroucený tvar. Z tohoto pohledu byl vlastně úspěch útoku na Heydricha po všech přípravách a úsilí velmi náhodný.“
Otrávená polévka vs. sepse
Michal V. Šimůnek a Milan Novák se na základě dochovaných dokumentů a svědectví pokusili vysvětlit příčiny Heydrichova úmrtí a odmítli všelijaká senzační tvrzení, jako například to, že Heydricha otrávila jeho žena Lina polévkou, kterou mu krátce před smrtí donesla.
Čtěte také
„U pacienta se sdruženým infikovaným zástřelem dutiny břišní a hrudní v předantibiotické éře se tak příčina smrti jeví jako zřejmá a přirozená, sled událostí jako logický. Zavedení dalších předpokladů a spekulací by bylo nadbytečné. Zásada Ockhamovy břitvy nepodporuje legendy o užití toxických chemikálií, biologických zbraní či o vražedném spiknutí nacistických elit ani jiné románové kreace. Pitevní zpráva je v souladu se známým klinickým průběhem i s prvotní traumatickou příčinou a znamená přesně to, co znamená: Heydrich zemřel na sepsi,“ konstatují autoři.
Životní příběh jedné z nejdůležitějších figur nacistického Německa Reinharda Heydricha se tedy uzavřel 4. června 1942. Odveta německých okupantů vůči obyvatelům protektorátu se ale teprve rozbíhala. Začala bezprostředně po útoku na zastupujícího říšského protektora.
Škodolibá radost Čechů
„Česká veřejnost přijala první informace o útoku na Heydricha s překvapením a s radostí. Většina prostých lidí si zřejmě ihned neuvědomila, jaký teror Němci ze msty rozpoutají. Zpráva o atentátu se již kolem poledne rychle šířila mezi českým i německým obyvatelstvem Prahy. Jak zaznamenala německá bezpečnostní služba kolem 17. hodiny, tato událost se stala hlavním tématem hovorů v pražských kavárnách a restauracích. Němci zaznamenali u Čechů ‚pocit zadostiučinění a škodolibou radost‘.“
Čtěte také
To píše v kapitolách věnovaných německé odvetě Vojtěch Šustek. Radost velmi rychle vystřídal strach. Do protektorátu přijely z Německa početné jednotky vyzbrojené pořádkové policie, které začaly systematicky pátrat po útočnících a kontrolovaly dům od domu.
Devátého června se v Berlíně konal Heydrichův pohřeb. Desátého byly vyhlazeny Lidice. Mezitím byli popravování lidé, kteří údajně schvalovali atentát. Mezi obyvateli byla záměrně rozšiřována šeptanda, že pokud se nepodaří atentátníky dopadnout do 18. června do 20 hodin, bude každý desátý Čech zastřelen.
Loučení s Prahou
„Němcům připadalo groteskní, jak se Češi dostávají do stále silnějšího područí strachu. Bezpečnostní služba zaznamenala např. vycházky některých českých ‚inteligentů‘ na Petřín, aby se ‚rozloučili se svojí milovanou Prahou‘, dále zvěsti o tom, že protektorátní vláda na příkaz gestapa sestavuje ‚seznam Čechů zralých k zastřelení‘, plačící české ženy v pražských prodejnách mléka atd. (…) Řada Čechů se nervově zhroutila a objevil se i případ sebevraždy,“ píše Šustek.
Navzdory tomu i početným obětem, které Češi přinesli, autor knihy Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům podotýká:
„Pohlaváři nacistického Německa si zjevně neuvědomili banální skutečnost, výstižně formulovanou britským filozofem Edmundem Burkem: ‚Žádný národ není ovládnut, když musí být neustále přemáhán.‘“
Poslechněte si celý pořad Ex libris, který je součástí březnového cyklu Život v protektorátu. Každé pondělí a úterý po 20. hodině ho můžete slyšet v pořadech Jak to bylo doopravdy a Ex libris.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
