Příběh jsem psal tak, aby se líbil mně, mé ženě, dětem a kamarádům, říká o své první knize písničkář Suchý

13. březen 2026

Velké dobrodružství dědečka a jeho psa představuje ve své knižní prvotině hudebík Tomáš Suchý. Inspiroval ho skutečný příběh z povodní v Česku a na Moravě v roce 2002. „Nás osobně postihly také – byť jsme tam zrovna v tu chvíli nebyli – jelikož máme na Berounce chatu pod Týřovem,“ vypráví v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus, jak ho napadlo, že svého knižního protagonistu pošle i se zbytkem chaty po řece do Hamburku.

Dílo Voda ho vzala cílí podle autorových slov na čtenáře od čtyř do 104 let. „Je tam trošičku nadsázka, mysteriózno,“ říká o ději, který vychází z rodinné ztráty.

Čtěte také

„Když povodeň probíhala, tak byl děda Marcel na chatě s babičkou, ale podařilo se jim těsně před odplutím chaty zachránit na přilehlém hradě Týřově, přečkat povodeň a čekat na záchranu,“ vzpomíná berounský patriot. Dům ale vzal za své.

V přeneseném knižním světě se z dědečka a jeho parťáka Ronyho stávají trosečníci unášení neznámo kam. „Je to taková robinzonáda toho dědy, který se ocitne na chatě a musí se přizpůsobit okolnostem,“ popisuje Suchý.

Inspirace dětmi

Příběh o odplavené chatě je jedním z řady, na kterých hudebník pracuje. Ostatní má takzvaně v šuplíku, ale všechny určitým způsobem inspirovaly jeho děti.

Čtěte také

„Je to čtvrtstoletí, ale ten příběh jsem si zachytil už tehdy. Bylo to inspirováno obrázkem mého nejstaršího syna, jelikož když nastoupil do školy, tak měli ztvárnit největší zážitek z prázdnin. Tehdy náš Mikuláš namaloval obrázek, jak si chata pluje po Atlantiku, a posléze kolem sochy svobody a tak dál,“ říká umělec.

„Tehdy mě napadl příběh, ještě do toho zasadit nějakou postavu. Poznamenal jsem si to a tak nějak po letech to vytáhl,“ dodává s tím, že text tvořil tak, aby ho schvalovali především jeho nejbližší:

„Příběh jsem psal tak, aby se líbil mně, potažmo mé ženě Lucii, kamarádům a mým dětem, takže jsem myslel tak nějak na všechny věkové skupiny.“

Epické ilustrace

Výpravu do Severního moře doprovází obrázky ilustrátorky Niki Logosové. Ta má za sebou práci na několika dílech, včetně vlastní tvorby. „Třeba Pozor, doktor, nebo svůj vlastní projekt Atlas světa, kde vypodobňuje obrázky jednotlivé státy, zatím pouze Evropy,“ vypichuje autor.

Čtěte také

Ačkoliv v domácnosti Suchých tvoří více lidí, pro knihu Voda ho vzala si vybral právě Logosovou: „Znám ji, když ještě chodila do školy na UMPRUM a byla spolužačkou mého nejstaršího syna.“

„Její ilustrace jsou takové epické, dokáže popsat a ztvárnit prostředí, ale přitom je tam nějaká nadsázka. Korespondují s příběhem a ještě ho posouvají trošičku dál,“ vysvětluje hudebník Suchý.

Celé Hovory si poslechněte nahoře v článku. Moderuje Vladimír Kroc.

autoři: Vladimír Kroc , dci
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.