Libor Dvořák: Rusko může vývoji v Íránu jen bezmocně přihlížet a moralizovat
Ruský prezident Vladimir Putin označil zabití Alího Chámenejího a členů jeho rodiny při americko-izraelském útoku na Írán za cynickou vraždu porušující normy morálky a mezinárodního práva. Praví se to v jeho vyjádření soustrasti íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeškjánovi.
Čtěte také
Nic jiného jsme od ruského prezidenta ani očekávat nemohli – jeho země totiž na vývoj tohoto konfliktu nemá naprosto žádný vliv. Proto je nucena mu jen bezmocně přihlížet a planě moralizovat.
Dodávky zbraní
Rusko se přitom dlouho chovalo jako nejbližší spojenec Íránu, což dokládala úzká spolupráce například ve vzájemných dodávkách zbraní.
Potvrzují to kupříkladu tisícovky íránských dronů Šáhid, poskytnutých počátkem války na Ukrajině, a následná pomoc při zahájení jejich licenční výroby v samotném Rusku. Z Ruska do Íránu naopak směřovaly například cvičné proudové letouny JAK-130 či přenosné protivzdušné rakety Verba.
Čtěte také
Jako stvrzení těchto čilých vztahů obě země podepsaly loni v lednu novou smlouvu o strategickém partnerství.
Ta má ovšem háček, který se v těchto dnech projevil naplno: není v ní obranná doložka, s jakou počítá kupříkladu podobná smlouva Ruska se Severní Koreou a přímo se v ní uvádí, že v případě vnějšího napadení jedné ze smluvních stran ta druhá vojensky nezasáhne a bude jen diplomaticky usilovat o zastavení takového konfliktu.
Rusko není SSSR
Americko-izraelský úder, zatím vedený proti špičkám režimu hyperkonzervativních ajatolláhů v Íránu, ovšem pro Ruskou federaci znamená další reputační ránu: po pádu Asadova režimu v Sýrii, konci diktátora Madura ve Venezuele či například ruské bezmoci tváří v tvář Trumpovu usilování o Grónsko musí být světu zcela zřejmé, jak bezmocný je takový spojenec jako právě Rusko: je prostě lepší na ně jako na oporu příliš nespoléhat.
Pro Kreml je nejnovější vývoj v Íránu další vlivovou ztrátou – o rozhodující roli nejen na Blízkém východě, ale i třeba v Africe, kam je Rusko schopno vyvážet nanejvýš tak wagnerovce nebo pravoslavnou víru, může někdejší supervelmoc dnes už jen snít.
Na druhé straně může sobotní americko-izraelský zásah v Teheránu přinést i svá pozitiva – například značnou ztrátu zájmu světa o válku na Ukrajině či přímo skokový růst světových cen ropy a zemního plynu, jež jsou krví současné ruské válečné ekonomiky.
Nic z toho však nepotlačí jednu základní pravdu: Dnešní Rusko ani zdaleka nepřipomíná někdejší Sovětský svaz.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
