Reakce evropských lídrů na americko-izraelský útok na Írán je opatrná, ale jednotná, shrnuje expert

Proč unijní představitelé v reakci na americký a izraelský úder na Írán zvolili opatrný tón?

Jde o to, že se snaží balancovat mezi otevřenou kritikou a loajalitou ke Spojeným státům americkým. V první řadě jsou samozřejmě evropští lídři rádi, že došlo k nějaké akci, protože sami íránský režim kritizovali velice dlouhodobě. Íránský režim představoval pro Evropu poměrně velké bezpečnostní, ale i ekonomické výzvy.

Čtěte také

Politický geograf: Strašně bych si přál, aby se v Íránu režim změnil. Zároveň se toho bojím

Takže možná vnímají poněkud pozitivně, že aspoň tyto hrozby končí. Bohužel ale nastupují jiné.

Co se týče jednotné akce Spojených států amerických spolu s Izraelem, objevují se pochybnosti, že akce porušovala mezinárodní právo, že byla poměrně invazivní a že nebyla nějak koordinována s evropskými lídry.

A právě evropští lídři chtějí nyní situaci monitorovat, chtějí rychlé uklidnění. Ale nechtějí si kvůli tomu poškodit už tak napjaté vztahy se Spojenými státy americkými.

Výjimkou bylo pouze Španělsko. Španělský premiér otevřeně odsoudil tuto jednostrannou vojenskou akci, mluvil o porušení mezinárodního práva a destabilizaci mezinárodního řádu.

Ostatní země spíše vyjadřují obavy a čekají, jakým způsobem se ten konflikt bude dále vyvíjet. Bohužel nyní vidíme spíše rostoucí eskalační spirálu.

Čtěte také

Jak dlouho může Írán vzdorovat? A jak situaci vnímají běžní Íránci?

Čili potvrzujete, že ta evropská reakce zatím byla zdrženlivá a opatrná. Americký senátor Lindsey Graham, který má hodně blízko k prezidentu Donaldu Trumpovi, Evropu za tuto zdrženlivost zkritizoval. Pozastavil se nad tím, proč se Evropané za Američany jasněji nepostavili. Rezonuje to v Bruselu?

Svým způsobem ano. Tato kritika samozřejmě nepřispívá k už tak napjatým transatlantickým vztahům. Na druhou stranu evropští lídři a celá Unie vždy budou silněji stát za Spojenými státy americkými – a zájem, který mají Spojené státy americké, je v poměrně velké míře shodný se zájmy evropské sedmadvacítky.

Evropa se ale snaží více tlačit na uklidnění situace a na dodržování mezinárodního práva, protože to je pro ni zásadní. Sice máme v tuto chvíli reaktivnější pozici, na druhou stranu je evropská reakce poměrně jednotná. A v jednotě je v tuto chvíli síla.

Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu Europeum|foto:Anna Urbanová, Český rozhlas

Evropská reakce vám přijde jednotná? I ta evropská odezva vám přijde jednotná, přestože jste sám narazil na to, že kritičtější vzkaz zazněl ze Španělska?

Ano, je to tak. Jednotu vnímám v tom, jakým způsobem ji signalizují evropští lídři a samotná Unie. Jednotlivé nuance anebo kritický tón je v každé zemi jiný, ale souvisí to s tím, jakou mezinárodní politiku jednotlivé členské státy zaujímají.

Španělsko je obecně silně kritické k Izraeli, zároveň je pro Madrid i tento konflikt a celkově eskalace na Blízkém východě geograficky poměrně daleko. Takže to Španělsko nezajímá tak silně jako třeba jiné státy.

Česko v geograficko-politickém středu

Ke kterým lídrům v Evropě se přidal premiér Andrej Babiš (ANO), když bezprostředně po americko-izraelském úderu na Írán vzkázal, že Česko stojí za svými spojenci?

Byli to spíše lídři v rámci našeho regionu střední Evropy. Velmi blízké reakce byly z Polska, které pro mě překvapivě na rozdíl třeba od Francie nebo Německa tvrdilo, že má alespoň nějaké informace o akci, kterou Spojené státy podnikly. A samozřejmě jsme v našem postoji měli poměrně blízko například státům Pobaltí. Což je pro nás důležitý geograficko-politický střed.

Čtěte také

Co bude po smrti ajatolláha Chameneího? Poslechněte si speciál Radiožurnálu k dění v Íránu

Pro nás je zásadní to, jakým způsobem se bude vyvíjet tento konflikt, ale zároveň i jakým způsobem se budou Spojené státy americké soustředit na další podporu Ukrajiny a jakým způsobem se může tato válka promítnout do výzev pro Evropu – v oblasti migrace, dalších bezpečnostních hrozeb nebo třeba i energetiky a ekonomických témat.

Jaký význam může mít podle vás narychlo svolané bezpečnostní zasedání Evropské komise?

Je to zvláštní formát. Děje se poměrně zřídka, že Evropská komise řeší bezpečnostní témata. Budou tam jednak komisaři, kteří se bezpečnosti ve svých portfoliích věnují, a měli by tam být i další experti a jiní zástupci.

Bude se tam v širším kruhu koordinovat evropská reakce. Hned během víkendu se v Bruselu sešli velvyslanci evropských států a v neděli měli videohovor ministři zahraničí. Takže toto je další krok.