Vnímat své tělo a zařadit pohyb. Pravidelné zastavení je základem změny, míní rehabilitační lékařka
V době sedavých zaměstnání je bolest zad jedním z nejčastějších problémů. K jejímu překonání ale mnohdy nestačí jen léčení těla, ale i životního stylu nebo jiných obtíží. „Myslím, že klíčem k dlouhodobému uzdravení je právě ovlivnění různých jiných částí, nejen té, která vykazuje největší bolest nebo patologii,” poukazuje v Hovorech rehabilitační lékařka Šárka Ducháčková z Centra pohybové medicíny Pavla Koláře.
„Onemocnění každého člověka se snažím zasadit do nějakého kontextu,” přibližuje svou praxi rehabilitační lékařka. Soustředí se přitom nejen na pohyb těla, ale i životní fáze nebo obtíže, s kterými se pacienti potýkají.
Čtěte také
„Myslím, že klíčem k dlouhodobému uzdravení je právě ovlivnění různých jiných částí, nejen té, která vykazuje největší bolest nebo patologii,” poukazuje pro Český rozhlas Plus s tím, že důvěra a vzájemná otevřenost lékaře a pacienta je v takovém procesu zásadní.
Ze strany pacientů je pak podle ní klíčový především kontakt s vlastním tělem. Aby se něco mohlo změnit, je potřeba své tělo a rozpoložení vnímat i ve shonu běžných dní, práce a jiných povinností, upozorňuje.
„Pravidelná zastávka – zastavení se a zmapování toho, kde jsem, jak se cítím, v jakém jsem psychickém rozpoložení a kde třeba zrovna cítím napětí – je základem pro to, abychom mohli něco změnit.”
„Zdravé sezení neexistuje”
Zatímco některé obtíže lze vyřešit snadněji a mnohdy i bez toho, aniž by pacient cvičil doma, jindy je spolupráce pacienta a volnočasový pohyb mimo ordinaci klíčový pro efektivní léčbu.
Čtěte také
„Pokud se bavíme o téměř už civilizační chorobě bolestí zad, jako bederní nebo krční páteře, tak v tom případě je spolupráce pacienta doma zásadní,” zdůrazňuje lékařka z Centra pohybové medicíny. Právě sedavý způsob života je podle ní v současnosti převažujícím zdrojem komplikací.
„Tělo na to prostě není postaveno,” vysvětluje. „Odhaduji, že tak 80 procent zaměstnání je založeno na sedavém způsobu života a ten není pro tělo v pořádku za žádných okolností. Neexistuje zdravý způsob sezení.”
Pohyb, součást života
Odpovědí na problémy je mnohdy pohyb, nemusí být ale vyčerpávající nebo složitě organizovaný, apeluje fyzioterapeutka. Cílem je podle ní především to, aby pacient pohyb přijal – byť třeba chůzi po schodech nebo drobná cvičení během dne – jako běžnou součást života.
Čtěte také
„Přijde mi velmi kruté říct člověku, který se vůbec nehýbe, že pokud se nebude hýbat 150 až 300 minut týdně, tak je to špatně,” poukazuje. „Tam je důležité, abychom si řekli, že je pohyb důležitý a aby pacient pochopil proč.”
„Tělo je určeno k pohybu a pohyb je potřeba pěstovat, vnímat ho a neustále se snažit maximálně myslet na jeho zapojení v průběhu běžného života,” radí závěrem rehabilitační lékařka a dodává:
„Tělo není problém, tělo není nemoc, anebo něco, co bychom měli spravovat. Myslím, že i vývojově postižené nebo poraněné tělo je prostě naše tělo, se kterým je potřeba pracovat. A vždycky se dá něco udělat, i ve velké bolesti nebo utrpení.”
Co je pro pacienty nejtěžší? Jak spolu souvisí duše a tělo? A jak se naučit své tělo vnímat? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
