Ekonom: Babišova vláda neudělala maximum pro rozpočtovou odpovědnost. Základní plán ale míří správně

„Je pravda, že když přebíráte rozpracovaný rozpočet a musíte ho rychle protlačit, tak už máte manévrovací prostor omezený,“ podotýká Hradil. „Ale můžete neudělat některé věci, která nová vláda udělala – nemusíte dotovat elektřinu, zvyšovat platy, zastavovat zvyšování odvodů živnostníků…“

Čtěte také

Nechceme protahovat rozpočtové provizorium, tvrdí SPD. Nelze si vymýšlet, že v této situaci zákony neplatí, oponuje STAN

Nepříznivé načasování voleb vzhledem k tvorbě rozpočtu navíc umocňuje politický marketing a komunikační strategie politických představitelů, kteří s oblibou poukazují na chyby svých předchůdců. Podle Hradila by ale vláda měla za předložený rozpočet a jeho schodek přijmout plnou odpovědnost, ať už se na jeho původní podobě podílela, či jej nově přepracovala podle svého programu.

„Vybavuji si Motoristy, kteří v předvolebním programu měli nulový deficit do konce vládního období. To už je evidentně passé, nikdo už se k tomu ani nevyjadřuje. U hnutí ANO zaznamenávám jediný dohledatelný signál, že chtějí udržovat deficit bezpečně pod třemi procenty hrubého domácího produktu, což nemáme ani teď,“ poukazuje ekonom a dovozuje:

„Vláda vlastně říká, že chce utrácet nejenom tak jako teď, ale ještě více. Když máte ekonomický růst, tak je to zhýralost.“

Oprávněnost kapitálových výdajů?

Vysoké schodky jsou pozůstatek z dob pandemie a dodnes působí jako důkaz, že se  Česko ekonomicky nedokázalo vrátit na předchozí úroveň, kdy bývaly asi desetkrát menší. K podobnému zadlužení, přes velkou snahu vytvořit zdání návratu do normálu, ale směřoval i kabinet Petra Fialy (ODS).

Čtěte také

Ekonom: Stanjura byl silný ministr, byť tak nepůsobil. Rozpočet je ostuda, k soudu ale nepůjde

„Předchozí postup mi dával aspoň nějakou naději, že ještě vůbec existuje šance na dlouhodobě udržitelné veřejné finance. Vláda udržovala étos, že si v době normální ekonomické situace nemůžeme půjčovat 300 miliard korun na finančním trhu,“ domnívá se Hradil.

„Teď je to v podstatě normalizace krizové situace, která vznikla s příchodem pandemie. Obávám se – a strašně rád se budu mýlit – že jsme bitvu o udržitelné veřejné finance definitivně prohráli.“

Za validní obhajobu nepovažuje ani častý argument, že peníze se budou investovat do strategických oblastí. Na rozdíl od firem se totiž státu jakákoliv investice vrací jen velmi obtížně.

Čtěte také

iROZHLAS

Nevidíme zjevné nadhodnocování příjmů, říká ekonom Komárek o novém návrhu rozpočtu

„V politickém žargonu se často operuje třeba tím, že investujeme do lidí, když zvýšíte platy nebo zvýšíte důchody. Z ekonomického pohledu to není investice, ale definice spotřeby. Byl bych opatrný s tím, že pokud na to dáme mašličku kapitálového výdaje, tak to děláme pod budoucnost a dává to smysl,“ varuje Hradil a doplňuje:

„Do jaké míry dluh směřuje ke smysluplným investicím a do jaké míry je to něco, co máme chuť si postavit a připadá nám to jako dobrý nápad, je diskutabilní.“

Chvályhodné teze, nejistý výsledek

Ušetřit by se podle něj dalo hlavně na osekání státní agendy. Jakékoliv zásahy do sociálních dávek, důchodů nebo mezd státních zaměstnanců by byly účinné obdobně, ale s tím rozdílem, že by patrně vyvolaly velkou kontroverzi a nesouhlas veřejnosti.

Čtěte také

Byznys chválí program vlády. Může zlepšit podmínky, ale ráj na zemi tu neudělá, nesouhlasí Dvořák

Nejasné je také, o kolik se navýší příjmy státní kasy. Vláda počítá s dalším růstem ekonomiky, který by podle jejích odhadů měl generovat nadstandardní zisky. Spoléhat na cyklický vývoj nebo účinky hospodářské strategie je ale podle Hradila riskatní.

„Je otázkou, nakolik na to česká ekonomika vůbec má. Už nejsme post transformační tygr, kde je relativně jednoduché dosáhnout na hospodářský růst pět šest procent ročně,“ upozorňuje Hradil. „Když se rozhlédneme kolem sebe, tak vyspělé země už nedosahují skokových růstu. Západní Evropa naprosto běžně roste o 1 až 1,5 procenta ročně a považuje to za relativně slušný rok.“

Naopak chvályhodné je podle něj avizovaná snaha zapojit do ekonomického růstu více privátní sféru. Pozitivní reakce zaznívají i ze strany podnikatelů a Hospodářské komory.

Čtěte také

„Leopardíky“ a F-35 jsou drahé, hájí Ševčík škrty ve výdajích na obranu. Činčila: Jde o bezpečí lidí

„Základní teze, kterých se strategie drží, mi přijdou chvályhodné. Nejzajímavější na tom bude samotná implementace,“ připomíná ekonom.

„Narážíme minimálně na dva problémy – jednak to bude drahé a jednak to vyžaduje masivní koordinaci ministerstev a úřadů. Jsou tam i některé úkoly na delší trať. A jestli to opravdu nakonec stát dokáže zavést, nebo část zůstane nenaplněna, je druhá věc. A zkušenosti s podobnými vládními programy nejsou povzbudivé,“ uzavírá Hradil.

Je vládní strategie zaplatitelná? Může nová vláda do konce volebního období snížit rozpočtové schodky? A jak vychází český rozpočet ve srovnání s dalším evropským hospodařením? Poslechněte si záznam celého dílu pořadu Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.