Útoky na rozpočtovou radu jsou strašně špatně. Vláda si hodlá dělat, co chce, kritizuje Münich

Sám byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila v ekonomických otázkách. Schillerová už ale oznámila její zrušení.

Čtěte také

Ekonom: Stanjura byl silný ministr, byť tak nepůsobil. Rozpočet je ostuda, k soudu ale nepůjde

„Je třeba dát kredit minulé vládě, že byla ochotna vytvořit orgán, který jí často říkal nepříjemné věci. A tato vláda se rozhodla, že tyto věci nechce oficiálně slyšet. Ale uslyší je od jednotlivců v médiích, pokud tedy budou nadále svobodná,“ slibuje Münich.

Vysoký deficit je podle něj do velké míry důsledkem toho, že v rozpočtu připraveném minulou vládou byly díry. Ta současná ho ale místo konsolidace ještě prohloubila, navíc prý dochází k obcházení zásad legislativního procesu.

„Těch pár změn je většinově spíš k horšímu. Jsou to různé volební dárky nebo peníze na zemědělství, které nemají nic společného s ekonomickou racionalitou. Snižuje se podpora školství a vědy, která už tak byla na nízké úrovni. Vláda skutečně nepotřebuje odborné rady, protože si hodlá dělat, co chce,“ kritizuje ekonom.

Data jako v devadesátkách

V Česku posledních měsících roste nezaměstnanost, v lednu dosáhla 5 procent, což je nejvíce za téměř 10 let. Münich se pozastavuje nad tím, že k tomu dochází i při solidním růstu HDP. 

„Vládě a ministerstvům bych doporučoval lépe vytěžovat data. Máme je ve struktuře, která je velmi podobná době, kdy jsem je na počátku 90. let jako doktorand sbíral a běhal po ministerstvech s disketami. (...) V době umělé inteligence máme data v tak primitivní podobně, že nedokážeme rozlišit, kdo ztrácí práci,“ srovnává.

Čtěte také

Používání AI změní ekonomiku. Bude to jako nahradit chůzi jízdou autem, přirovnává ekonom Marek

Za růstem nezaměstnanosti podle něj může být i změna podpory v nezaměstnanosti, kdy se navýšil náhradový poměr v prvních měsících.

„Bylo to vedeno myšlenkou, že dynamika trhu práce je příliš nízká. Lidé nemění zaměstnání, což způsobuje, že ekonomika je setrvačná a pracovní síla nepřechází do moderních firem s vyšší přidanou hodnotou. Jeden měsíc je strašně krátká doba, aby se dalo říct, zda to funguje. Náznak v těch datech je, ale vyhodnotit to dokážeme tak za rok,“ soudí.

Zatímco krátkodobá zaměstnanost tak může být v některých ohledech i žádoucí, skutečným problémem je ta dlouhodobá, která roste, aniž by to budilo pozornost.

„Tito lidé ztrácejí pracovní návky i svoji odbornost. V některých oborech, jako je IT, stačí chvilku stát opodál a už jste mimo. Ten vlak se pak dohání velice těžko a vzniká stigma. Když přijdete k zaměstnavateli a řeknete, že jste půl roku nezaměstnaný, tak se začne ptát, co za tím je. A jeho ochota vás vzít bude mnohem nižší,“ konstatuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.