Byznys chválí program vlády. Může zlepšit podmínky, ale ráj na zemi tu neudělá, nesouhlasí Dvořák

Za důležité a pozitivní vnímá hlavně akcent na podporu vědy, výzkumu a lepšího školství a také snahu o zjednodušení administrativy. Klíčové pro zhodnocení ale bude nejen jejich naplnění, ale zejména financování.

Čtěte také

V příštím roce nás čekají růst mezd, pokles inflace a výzvy pro průmysl, předpokládá ekonom Bureš

„Z programového prohlášení trochu vyplývá, že vláda tady z toho udělá ráj na zemi. To je trochu nebezpečné, spíše bychom měli akcentovat, že pokud chceme mít nejlepší zemi pro žití, tak je to věc každého z nás,“ upozorňuje Dvořák.

„Když se chceme mít lépe, tak musíme buď více a lépe pracovat, anebo se na něčem více podílet než dosud. Vláda může udělat podmínky, ale možnost, že to zajistí někdo jiný, tady není.“

Z hlediska podpory byznysu může přinést Babišova vláda pozitivní impulsy. Mezi nástroje, jak rozpohybovat tuzemské investice, vláda navrhuje například úpravu korporátní daně z 20 na 19 procent.

„Každé snížení daní je ve vztahu k podnikání dobrý krok, ale musíme si uvědomit, v jaké situaci jsme,“ vysvětluje. „Negativní dopad na rozpočet, který to bude mít, nebude vyvážen přínosem, protože klíčové faktory pro větší aktivitu podnikatelského sektoru jsou jinde. A proto bych v této chvíli k takovému kroku nesáhl.“

Čtěte také

iROZHLAS

Postup vlády k rozpočtu není správný. Programové prohlášení té vznikající je povrchní, hodnotí Špidla

Dalším kontroverzním krokem má být snížení cen energií pro koncové zákazníky tím, že stát za spotřebitele zaplatí poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE). Cílem je zachovat konkurenceschopnost evropským výrobců, k podobnému kroku – jen omezenému na podniky s vysokou energetickou náročností – plánuje přistoupit i Německo.

„Udělejme opatření, která udrží náš byznys na konkurenceschopné úrovni, ale plošné snížení není snížení, jenom tu cenu zaplatíme přes daně. To není krok, který je rozumný, protože zásahy do trhu nejsou nikdy dobré,“ kritizuje Dvořák a dodává, že v rozpočtu není na tento výdaj prostor:

„Pokud je děláme, tak zacílené v maximální možné míře. Těchto 20 miliard je v celkovém rozpočtu málo, ale dohromady vznikne obrovský deficit.“

Překročit zákonný deficit?

To, co podle něj byznys nyní skutečně potřebuje, je větší kontinuitu v chystané legislativě a také větší jistoty z hlediska domácí i mezinárodní politiky. I z toho důvodu Svazu průmyslu a dopravy vyjádřil nesouhlas s vládou avizovaným odmítnutím eura.

Čtěte také

Rafaj: Euro nikdy, koruna navždy a právo na hotovost v Ústavě? To už chybí jen právo na koňský povoz

„Měli bychom se aktivně snažit ovlivňovat dění v Evropské unii ve správném směru a méně laciným způsobem kritizovat. Jednou jsme se rozhodli jít do společenství, tak musíme brát výhody i nevýhody, které jsou s tím spojené,“ souhlasí Dvořák. „O přijetí eura by to neměla být jenom debata, ale jasný záměr, který v tomto směru chceme udělat. Přešlapování není na místě.“

S ohledem na předchozí závazky a předpokládaný vývoj ekonomiky apeluje rovněž na dodržování zákona o rozpočtové odpovědnosti, který navrhlo ministerstvo financí v době, kdy jej řídil Andrej Babiš, a který vláda opět pod jeho vedením sama poruší.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je totiž zákon příliš tvrdý a schodek, který by nepřekročil 300 miliard korun, se podaří dodržet jen těžko.

Čtěte také

David Klimeš: Ta pravá tragédie rozpočtu 2025

„Pokud by ten zákon nebyl tvrdý, tak je zbytečný. Musíme si uvědomit, že k tomu dochází ve chvíli, kdy očekáváme růst ekonomiky, výdaje na obranu a energetiku jsou mimo a jiné zásadní záležitosti jakoby řešit nemusíme. V tu chvíli překročit deficit je velmi špatné,“ dodává Dvořák a uzavírá:

„To, že jsme na tom lépe než řada zemí, musíme brát jako naši obrovskou výhodu a svým způsobem i motivaci, abychom tuto situaci udrželi.“

Jaká bude fiskální politika vlády Andreje Babiše? A jak může vláda povzbudit českou ekonomiku? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Ptá se Václav Pešička.