Lední medvědi krmí další zvířata v Arktidě. Zbývají po nich tisíce tun masa

Medvěd skolí například tuleně každých 3 až 5 dnů. „Ostatní zvířata se jdou do ledničky podívat, co tam zbylo, a můžou tam hodovat i několik týdnů,“ popisuje polární bioložka Marie Šabacká s poukazem na nízké teploty v Arktidě.

Vtipy o liškách a medvědech nejsou od věci. Lišky totiž často medvědy doprovázejí, a to i na delší trasy.

„Má to důležitý vliv na chování ekosystému, na to, jaká zvířata tam mohou dále žít a v jakých počtech,“ popisuje odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký.

Upozorňuje, že to, jak se daří liškám, může ovlivnit například i počty hlodavců, kterými se lilišky také živí.

Polární bioložka Marie Šabacká, zoolog Vojtěch Kotecký, studentka Kateřina Weberová a moderátorka Martina Mašková|foto:Martina Mašková, Český rozhlas Plus

Specialista na tuleně

Lední medvěd se stal smutným symbolem klimatické změny. Je navíc úzce potravně specializovaný, loví obvykle tuleně kroužkového nebo tuleně vousatého.

Čtěte také

Sobi, buřňáci nebo želvy reagují na změnu klimatu podle pohlaví

„Viděla jsem medvědy jíst leccos, třeba mršiny velryb nebo vybírat hnízda rybáků,“ říká Marie Šabacká. V debatě pořadu Laboratoř popisuje i situaci v Hudsonově zálivu, která je nejjižnějším regionem výskytu ledních medvědů.

Ledních medvědů je momentálně v Arktidě kolem 26 tisíc jedinců, asi dvacítka tamních populací se vzájemně kříží. Na některých místech jich dokonce přibylo kvůli zákazu lovu.

„V důsledku toho, že tam není mořský led a medvědi se musí dostávat na pevninu, začínají jíst všechnu možnou suchozemskou potravu,“ líčí Šabacká.

Jak ovlivňují Aljašku přibývající požáry? Co dělá s arktickými ekosystémy dusík? Čím lední medvěd prospívá ostatním zvířatům v Arktidě? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují polární bioložka Marie Šabacká, odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký a studentka Kateřina Weberová.