NATO posiluje dohled v arktické oblasti. Pro Rusko je Arktida součástí národní identity, říká expert
Severoatlantická aliance spustila iniciativu Arctic Sentry (Arktická stráž). Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho zesílí přítomnost a dohled západních spojenců v arktické oblasti. Reaguje tak především na ruské vojenské aktivity. „Pro Rusko je Arktida součástí národní identity, polovina arktického území patří Rusku,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus politický geograf Adam Kočí z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Rusko má v Arktidě rozsáhlou infrastrukturu, je tam vojensky přítomno. Co sleduje primárně? Kontrolu severní mořské cesty, obranu vlastního území, nebo chce zkrátka demonstrovat sílu?
Všechno z toho. Pro Rusko je Arktida součástí národní identity. Polovina arktického území patří Rusku. Rusko tam na rozdíl od Severoatlantické aliance obnovuje svoji přítomnost, už posledních 15 let tam obnovuje vojenské základny, které tam mělo už v době studené války. Reakci NATO na tuto ruskou aktivitu vidíme s mírným zpožděním.
O co jde v Arktidě Číně?
Čtěte také
Čína napojuje své aktivity na Rusko. Vnímá, že Severní ledový oceán taje. V Arktidě probíhá klimatická změna, Arktida se otepluje až třikrát čtyřikrát rychleji než zbytek světa.
A Čína i lodní společnosti se samozřejmě do regionu dívají a vidí, že by nemusely v budoucnosti využívat Suezský kanál, ale zkrátit si cestu (do Evropy) o jednu třetinu využitím severovýchodní cesty. Čína tam také sleduje výzkumné aktivity v regionu.
Evropané před invazí na Krym a Ukrajinu spolupracovali v arktické oblasti s ruskými institucemi. Ale pomalu je v nich nahrazuje Čína, z našeho pohledu bohuže.
Americké zájmy
Do všech těchto záležitostí vstupují aktuální americké zájmy. Do jaké míry se z vašeho pohledu Marku Ruttemu podařilo odvrátit tuhle citlivou záležitost? Zůstává to jako velmi citlivé téma uvnitř Aliance?
Zůstává a dále bude. Mark Rutte je mnohými obdivován za to, jak umně s Donaldem Trumpem zachází, mnohými je ale zase obviňován ze servility. Ovšem jedno se mu určitě musí přičíst k dobru, dokáže s Donaldem Trumpem mluvit a v Davosu, pravděpodobně po jejich rozhovoru, Donald Trump deeskaloval minimálně rétoriku ohledně té situace.
Čtěte také
Arctic Sentry je reakcí více než na to, že by NATO chtělo posilovat své vztahy nebo demonstrovat svoji aktivitu vůči Rusku v tomto prostoru – což NATO dělá už nějaký čas. Přesto je cvičení je bezprostřední reakce na rozhovor Trumpa s Ruttem.
Ale to by se mělo odehrávat s americkou účastí, ne?
Ano. Dokonce ta mise bude řízená z Virginie, z Norfolku, kde je centrum NATO pro tuto oblast, pro severské státy, pro Arktidu. A právě i aktivita bude směřována do těch vod a oblastí. Budou monitorovány nebe a voda v oblasti Grónska, Islandu, Velké Británie. Takže Američané budou zapojení, zkrátka severu.
Alternativa Suezského průplavu?
Ještě se vrátím k ekonomickým aspektům, to pochopitelně také souvisí s bezpečností. Severní mořská cesta se někdy označuje za alternativu k Suezskému průplavu. S čím to souvisí?
Souvisí to s tím, že kdybychom použili tuto cestu například při cestě z Londýna do čínských přístavů, ušetřili bychom spoustu paliva, vyhnuli bychom se třeba Suezskému průplavu a Blízkému východu, což jsou nestabilní oblasti.
Čtěte také
V Suezském průplavu se v minulosti dokonce zasekla doprava, protože tam loď blokovala průjezd. A samozřejmě Čína i ostatní státy světa hledí k pólu s tím, že by tam mohly ekonomicky ušetřit a doprava zboží z Číny do Evropy by se zrychlila.
Dnes ale chybí podél ruského pobřeží infrastruktura pro případ, že by se něco stalo. Rusové zde potřebují zahraniční investice a tam se právě nabízí Čína jako jediná v současné době, která je ochotná podpořit Rusko v tomto úsilí a sama toho využívat.
Jako Grónsko?
Lehce jste se dotkl tématu klimatické změny. Jak to ovlivňuje další aspekty, ekonomické, bezpečnostní? Předpokládám, že to může odhalit i některé dosud nevyužité nerostné surovinové zdroje.
Ano, přesně tak. Hezky to jde vidět na příkladu Grónska. 80 procent Grónska je ledovec, který pomalu taje a odhaluje prvky vzácných zemin a zásoby dalších nerostných surovin.
Ale je důležité dodat, že těžba v arktických podmínkách je velmi složitá a nákladná, i když se už dnes děje. Ostatně jsme tady ještě nedávno jezdili na ropu a zemní plyn, který pocházel z Arktidy, z poloostrovu Tajmyr. Rusko 20 procent svého HDP generuje z Arktidy.
Arktida je důležitá i pro Norsko a pro Kanadu, které tam také těží nerostné suroviny. A samozřejmě s postupující klimatickou změnou bude stále více možností, jak tu oblast využívat.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
