Politolog: Systém je nastavený ve prospěch Orbána. Může vládnout, i když ho podpoří menšina voličů

Projekce agentury Median, která dává opozici šanci na zisk 138 až 143 ze 199 poslaneckých mandátů, se ale liší od predikcí dalších agentur. Nakolik může výsledek voleb ovlivnit to, kolik lidí se dostaví k urnám? A komu by pomohlo, kdyby volební účast nakonec nebyla tak vysoká, jak se dnes podle průzkumů zdá?

Všechny ty průzkumy odhadují velmi vysokou účasti. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že účast bude rekordní. V maďarských podmínkách by to znamenalo účast nad 73 procent voličů, možná 75 procent nebo dokonce až 80 procent.

Čtěte také

iROZHLAS

Kterým číslům věřit? Průzkumy před volbami v Maďarsku ukazují dva zcela odlišné příběhy

Nedá se se jednoznačně říct, kdo by profitoval, anebo neprofitoval z vyšší, nebo naopak nižší účasti. Protože oba dva tábory mají odlišnou strukturu voličů.

Spíš to bude záviset na tom, zda zůstanou doma lidé ve větších městech, anebo na venkově. Zda to budou lidé víc vzdělaní, nebo méně vzdělaní, mladší, nebo starší. Je to teď těžké odhadovat.

Zabetonované instituce

Pokud by po volbách vznikla nová vláda Pétera Magyara, ale neměla by ústavní většinu, co by mohla reálně změnit?

Změnit by mohla hlavně zahraničněpolitickou orientaci země. Také by se mohla pokusit rozmrazit eurofondy. A samozřejmě by došlo k formálním změnám, jako je nové obsazení vlády.

Čtěte také

Balla: Magyarovi voliči jsou motivovanější k volbám dorazit. Orbán musí své příznivce mobilizovat

Problémem by bylo, že všechny klíčové ústavní instituce by zůstaly nezměněné, nevyměnili by se lidé v čele. Nebylo by tedy možné nabourat institucionální bariéry, které svou ústavní většinou zabetonovala v posledních 16 letech vláda Fideszu Viktora Orbána.

Co označujete za klíčové instituce? Myslíte tím soudy, post generálního prokurátora, nebo ještě něco dalšího?

Hlavně je tam stále prezident, kterého v Maďarsku volí parlament. Pak je to generální prokuratura, ústavní soud, národní banka, mediální rada, rozpočtová rada. A pak ještě několik dalších institucí, ale ty zmíněné jsou nejvýznamnější, bez kterých se nedá pohnout s Maďarskem anebo uskutečnit alespoň reálné změny.

Lidé v těchto institucích, které jsou utvářeny ústavními zákony a obsazovány ústavní většinou, jsou loajální vůči Fideszu. Mandáty často překračují celé volební období, ti lidé tam nejsou na čtyři roky, ale často na pět, sedm nebo devět let.

Čtěte také

Maďaři nejsou proruští. A vidí, že stát je po vládě Orbána na hraně funkčnosti, popisuje hungarista

Do jaké míry pracoval vládní Fidesz v posledních letech na tom, aby obsadil svými přívrženci i další instituce a úřady třeba i lokálního charakteru po celé zemi?

Tam je trochu rozdíl. Státní úřady jsou obsazeny všechny až na soudnictví. Jediné, co se nepodařilo úplně ovládnout, je soudnictví a na různých stupních soudů jsou stále poměrně nezávislí soudci.

Co se týká samospráv, tam je to různé. V posledních komunálních volbách totiž dokázala opozice obsadit většinu těchto míst, hlavně v Budapešti. Čím větší město je, tím je vetší šance, že ho dnes ovládá opozice.

Na druhou stranu Fidesz a vlády Viktora Orbána okleštily právo samospráv a snaží se jim sebrat peníze a zdroje. Takže až tak nezávislé nejsou, nebo nemají finance, nebo kompetence.

Méně hlasů, víc mandátů?

Maďarský volební systém je, zjednodušeně řečeno, smíšený. Hlasy se počítají jinak na venkově, jinak ve velkých městech. Jakou podporu má strana Tisza ve městech a jakou na venkově? Jak to může hrát v její prospěch, nebo neprospěch?

Klíčové je, že v jednokolových volbách je 106 jednomandátových volebních obvodů. Je to něco jako britský nebo americký systém. To je většina parlamentu.

Čtěte také

Magyar je extrémně konfliktní. Pro EU bude větším problémem než Orbán, předpovídá komentátor

Tyto jednomandátové obvody jsou vytvořené tak, že ve větších městech, kde je více obyvatel, je tudíž potřeba získat více voličů. Na venkově, který v minulosti ovládal většinou Fidesz, stačí získat méně hlasů.

To znamená, že i s menším počtem hlasů můžete získat v parlamentu více mandátů. Hraje to ve prospěch Fideszu, stejně jako další prvky ve volebním zákoně, který ostatně tvořili pro sebe.

Na druhou stranu je to dvojsečná zbraň, protože volební zákon byl tvořen v podmínkách, kdy na jedné straně byl Fidesz jako silná centralizovaná strana, jako velký blok, a na druhé straně bylo velké množství opozičních stran od liberálů přes zelené až po krajní pravici.

Bývaly doby, kdy to pro Fidesz fungovalo dobře. Například v roce 2014 získal 44 procent hlasů na celostátní kandidátce, ale bylo to nakonec 66 procent mandátů.

Jenže v situace, kdy jsou proti sobě dva velké bloky a možná má šanci ještě jedna třetí strana – i když je docela reálná varianta, že se do parlamentu dostanou jen dvě velké strany – nebude ve výsledku fungovat volební systém až tak dobře ve prospěch Fideszu.