Někdo s kalkulačkou Trumpovi řekl, že obsadit Grónsko by už bylo drahé dobrodružství, soudí Jourová
Prezident Donald Trump ve středečním proslovu na zasedání Světového ekonomického fóra vyloučil, že by využil americkou armádu pro získání Grónska. Lídři Evropské unie se přesto shodli na tom, že chtějí být připraveni na případnou změnu rétoriky Spojených států. „Je naprosto zásadní, že v Davosu dali lídři Unie jasně najevo, že když to bude nutné, tak unijní nástroj proti nátlaku použijeme,“ soudí v pořadu Ranní Plus bývalá eurokomisařka Věra Jourová.
Jak moc podle vás k tomu, že Trump nakonec na Evropu neuvalí vyšší cla, přispěla možnost evropské obchodní odvety?
Myslím, že pan prezident Trump měl s sebou kalkulačku a někoho, kdo mu řekl: „Pane prezidente, tohle už by bylo drahé dobrodružství.“
Čtěte také
Když se podíváte, co je možné udělat ze strany Evropy jako protiopatření proti nátlaku – to se mimochodem designovalo za mých časů v Komisi jako opatření proti Číně – tak je to zásah do možnosti poskytovat služby v Evropě, investovat do Evropy, ucházet se o veřejné zakázky nebo provozovat podnikání, které souvisí s duševním vlastnictvím. To jsou oblasti, na kterých americké ekonomice zásadně záleží.
A teď se zjistilo, že by ten „kus ledu“, jak říkal pan Trump, by měl příliš velkou cenu. Já to nechci bagatelizovat, ale myslím si, že je naprosto zásadní, že v Davosu lídři Evropské unie dali jasně najevo, že když to bude nutné, tak to použijeme.
Nízké míčky
Co tedy posiluje Evropskou pozici při jednání s Washingtonem? Stále se vracíme k téhle záležitosti. Jde o to umět jednat s Bílým domem transakčně?
Nepochybně. I tento summit ukázal, že Evropa postupuje jednotně, koordinovaně a hájí svoje zájmy. A je k tomu ochotná použít i takovéto extrémní nástroje.
Čtěte také
Ale je důležité, abychom si řekli, že ve vyjednávání s Washingtonem chceme respekt a důvěru, nikoliv dominanci a nátlak. Teď je to možná zlomový okamžik, kdy Evropa pohrozila použitím toho patření (zvaného bazuka, pozn. red.) proti americké ekonomice.
Já vidím, jak pan Trump háže míčky partnerům velice nízko k zemi, a to svou nepředvídatelností a rychlými změnami rozhodnutí. A vy se jako partner brodíte v bahně a chytáte to... No to není možné. Myslím, že na summitu evropští lídři našli pevnou zem. Myslím, že by se mohla obrátit dynamika a vzájemný respekt.
Mrzí mě a moc to nechápu, že evropští lídři údajně nevěděli přesně, jak měla vypadat dohoda mezi Markem Rutem a Donaldem Trumpem v Davosu, kde údajně Rutte Trumpa přesvědčil, ať upustí od tarifů a od představ o vojenské invazi do Grónska.
Zároveň ale je obrovská klika, že Mark Rutte seděl s lídry Evropské unie na mnoha summitech, rozumí dynamice a uvažování unijních lídrů a že jako současný šéf NATO dokáže vyjednávat s Washingtonem – a zároveň rozumí Evropě a je s ní solidární a loajální.
Pozice členských zemí se ale přece jenom liší. Třeba vlivný evropský server Politico mluví dokonce o pěti různých názorových blocích, zvláště se to týká Polska, Maďarska a třeba i Itálie. Jak by mohla vypadat evropská pozice k budoucí situaci v Grónsku, a tedy i postavení Spojených států na tomto území?
To je hrozně zajímavá věc, že Politico dalo evropské lídry do těchto pěti kategorií. Jsou tam přístupy tvrdé, to znamená „použijeme proti Washingtonu i opatření proti ekonomickým zájmům Ameriky“. Tam patří Francie, Španělsko, Belgie, přidalo se k nim Německo.
Čtěte také
Hodně se váhalo, kam se vrhne italská premiérka Giorgia Meloniová, kam se postaví Poláci... Když se na to podíváte, každý z těch států má jiné vztahy s panem Trumpem a jiné národní bezpečnostní zájmy, to teď není čas rozebírat.
Ale řekla bych, že ten summit ukázal, že počet zemí, které jsou ochotny postupovat tvrdě a spravedlivě proti Washingtonu, je daleko větší.
Pro Čechy je hodně zajímavé, jak se k tomu staví premiér Andrej Babiš (ANO). A jestli ta skupina států, které budou stát pevně a s vysokou mírou důstojnosti proti Washingtonu, bude dostatečně velká, tak by to Washington zase postavilo zpátky do pozice slušného vyjednavače.
Poslechněte si také rozhovor s Milenou Hrdinkovou, poradkyní premiéra Babiše pro evropské záležitosti. Audio je nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
