Evropa vděčí šéfovi NATO Ruttemu, Trump si ho váží a skutečně mu naslouchá, všímá si amerikanista
Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.
Trump nejspíš bude i nadále mluvit o tom, že konečným cílem Američanů je úplné ovládnutí Grónska, pravděpodobně se ale smíří pouze s vojenskou přítomností či kontrolou přírodních zdrojů, očekává amerikanista a doplňuje, že Evropa může být Ruttemu vděčná:
Čtěte také
„Mark Rutte je jedním z mála lídrů, kterých si Trump skutečně váží. Málokdy má vůči němu kritické poznámky. Rutte byl pravděpodobně nejlepší možnou volnou do čela Severoatlantické aliance, protože se mu daří s Trumpem vyjednávat a ten mu systematicky naslouchá.“
Svou roli podle něj sehrál také propad trhů v reakci na oznámení cel proti osmi evropským státům i trvající odpor americké veřejnosti, podporu neměl ani mezi republikány.
„V tom se Trump přepočítal, zřejmě očekával, že jeho politická základna i širší veřejnost k tomu přistoupí pozitivně. Pravděpodobně čekal, že se mu podaří změnit veřejné mínění, ale to se proti němu spíš zatvrdilo,“ dodává.
„Jediná předvídatelná věc na Donaldu Trumpovi je jeho cílená nepředvídatelnost,“ pokračuje s tím, že tato taktika se může šéfovi Bílého domu vymstít, protože ho spojenci nebudou brát jako spolehlivého partnera.
Za hranicí slušnosti
Trump si podle Dopierally neváží politiků, kteří vůči němu projevují slabost, a Evropa by se v tomto směru měla poučit a nedělat jen ústupky. „Nynější vyjádření byla určitě nejsilnější od Trumpova návratu do Bílého domu. On za to sice lídry odporu zkritizoval, třeba kanadského premiéra Marka Carneyho, ale zabralo to,“ podotýká.
Čtěte také
Kanada také v poslední době provedla významný obrat a posílila obchodní vztahy s Čínou, čímž ukázala, že se nemusí spoléhat jen na Spojené státy. Souběžně se ale začaly vracet Trumpovy nápady, že by se Kanada měla stát 51. státem unie.
„Částečně jsou to humorná vyjádření a nevinné provokace ze strany republikánů, ale má to i reálné dopady na obchodní vztahy nebo turismus. Ale pro kanadského premiéra to může být výhodné, protože politická scéna se sjednocuje proti Trumpovi. Ostatně ostrá americká rétorika byla důvodem, proč vyhrál volby,“ připomíná.
Naopak republikánští politici se proti Trumpovi nestavějí s výjimkou těch, kteří již neusilují o znovuzvolení.
Čtěte také
„Trumpova pomstychtivost vůči těm, kteří ho kritizují, je často pro republikány politicky poškozující, on na to ale nebere ohledy. O republikánech, kteří se mu postavili, řekl, že už by nikdy neměli vyhrát žádné volby,“ vysvětluje Dopieralla.
Jedním z nich je například senátor Thom Tillis, který převzetí Grónska veřejně odmítl, namísto prezidenta ale kritizoval ty, kteří mu údajně špatně radí.
„Pokud jste republikán, tak kritizovat republikánského prezidenta je v současné politické atmosféře za hranicí slušnosti. Tillis byl jedním z nejsilnějších hlasů proti, ale je to dané tím, že už před sebou neměl žádné volby, ve kterých by Trumpa potřeboval,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
