S Grónskem už Trump přestřelil, soudí ekonom Hnát. Za prezidentova cla zatím platí hlavně Američané
Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.
Ačkoliv americká administrativa může v Evropě vyvolávat odpor a ačkoliv má Evropa vlastní problémy, například s byrokracií, všímá si Hnát toho, že unijní ekonomika má oproti té americké lepší výsledky– patrné je to třeba na výši veřejného dluhu, který je v Americe větší.
Čtěte také
„Fiskální politika, které se Trump aktivně věnuje, je velmi expanzivní a dluh bude prohlubovat. V tomto ohledu není v Americe tráva zelenější,“ srovnává Hnát.
„Indikátory jako průměrný věk dožití, kojenecká úmrtnost, které ukazují na nejsilnější ekonomiky světa, jsou ve Spojených státech také horší než v Evropě. To jsou samozřejmě věci, které Trump neadresuje a za ten rok by s nimi stejně nemohl nic udělat,“ uznává ekonom.
Brzda pro americký průmysl
Trump naopak mohl ovlivnit inflaci. Ta v Americe sice klesla, ale její důsledky přetrvávají. Vyšší ceny jsou totiž mimo jiné důsledkem zmatečného rozhodování a nestability, která brzdí podnikání a investice.
Čtěte také
„V Americe vidíme rozpojování ekonomiky. To, co tam teď roste, je spojené s nejmodernějšími technologiemi, digitalizací, robotizací,“ upozorňuje Hnát.
„Člověk by si řekl, že srdce ekonoma plesá, protože to jsou inovace. Ale už jsme zažili spoustu hypeů, které se nakonec ukázaly být bublinou, a šeredně jsme na to doplatili. Americký federální systém by si proto měl hlídat, jestli tam nevzniká další akciová bublina.“
Naopak tradiční průmysl je v útlumu a spolu s ním klesá počet pracovních míst. Trump sliboval, že do Spojených států vrátí průmysl a přivede tam zpět firmy. I proto zaváděl cla. „Jenže minulý týden vyšla studie, podle které zatím americká cla platí americký spotřebitel a americké firmy,“ poukazuje.
Čtěte také
Roli v nastavování prostředí, ve kterém podnikatelé fungují, kromě politiků mají i centrální banky. Ve Spojených státech tuto roli sehrává Federální rezervní systém (FED), který snížil sazby o čtvrt procentního bodu, což mu Donald Trump velmi silně vytýká a tvrdí, že to je velká brzda pro americký průmysl.
„FED má v Americe duální mandát – drží cenovou stabilitu a přispívá k růstu pracovních míst. Pokud se chce jeho guvernér stát slavným, tak zastaví akciovou bublinu a rozhodně nepřihraje prezidentovi nižší sazby, aby se mohl chvástat, kolik vytvořil pracovních míst,“ vysvětluje Hnát. „Kdykoliv FED pustil stavidla a Amerika začala utrácet, tak to vedlo k inflaci. Federální rezervní systém to teď trochu vrací do rovnováhy, a proto je prezidentu Trumpovi významně trnem v oku.“
Peníze se sypou – bohužel pro Američany
Ve sporu je Donald Trump i s nejvyšším soudem, který aktuálně posuzuje legálnost dovozních cel, jež u soudu napadla řada malých podniků a také skupina amerických států, protože podle nich prezident překročil své pravomoci při uvalení dodatečných daní na dovoz zboží do země.
Čtěte také
Prezident tvrdí, že jsou nezbytná k obnově americké výrobní základy a nápravě obchodní nerovnováhy, a vzdát se jich nechce.
„Fiskální efekt se dostavuje, ale je otázka, kdo ho platí. Podle předběžných studií se zdá, že drtivou většinu nákladů zatím nese americká strana,“ poukazuje Hnát.
„A pokud se podíváme, kdo benefituje z amerického státního rozpočtu, tak to nejsou nejchudší Američani. Peníze se do pokladny sypou, ale pro řadového Američana to nemusí být vůbec dobrá zpráva, spíše naopak.“
Hrozbu zvýšení cel Trump navíc používá i jako nástroj při vyjednávání se svými evropskými partnery – naposledy o uvalení vysokých tarifů mluvil ve spojitosti se snahou získat Grónsko nebo přimět Francii vstoupit do mírového spolku.
Čtěte také
„Tentokrát Trump opravdu přestřelil. Hrozba, že svému spojenci vezmu kus území, už je tak moc přes čáru, že i trhy reagovaly jinak než dřív. Už se upínají na poslední jistoty, které svět má, což je známka toho, že už ani nečekají, co Trump udělá, už se radši zajišťují na to nejhorší,“ uzavírá Hnát a dodává:
„Pokud se chce Evropa pozdvihnout, tak musí pracovat na tom, v čem je dobrá – musí se etablovat jako mocnost, která stojí na svých pevných základech.“
Jak na tom je americká ekonomika rok po nástupu Donalda Trumpa? Rozpoutá prezident Spojených států nové kolo celních válek s Evropou? A může se Evropa bez USA obejít? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Václav Pešička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
