Procházková: Rusko přišlo ve Venezuele o miliardy dolarů. Mezi Trumpem a Putinem ale došlo k pochopení

Poslanec Motoristů Turek v Kyjevě prohlásil, že příčinou války bylo rozšiřování Severoatlantické aliance. Ukrajince to ale podle novinářky nijak nerozrušilo.

Čtěte také

Muniční iniciativa není jen českou záležitostí. Museli jsme to reflektovat, říká Havlíček o otočce v ANO

„Pro Ukrajince je důležitý výsledek. A pokud byl výsledek té cesty, že česká muniční iniciativa bude pokračovat, že v zásadě vztahy Ukrajiny a České republiky zůstanou na vzájemně výhodné úrovni, tak Ukrajinci jsou spokojeni,“ poukazuje. 

Ukrajinský postoj si vysvětluje tím, že národ se poučil z přestřelek jejich prezidenta Volodymyra Zelenského a amerického prezidenta Donalda Trumpa: „Ukrajinci vděčí Trumpovi za mnohé, co se naučili. Naučili se být bez emocí, jednat pragmaticky.“ 

Prakticky se úroveň české pomoci Ukrajině podle ní příliš nezmění ani s nástupem vlády Andreje Babiše (ANO) složené z Motoristů a vůči Ukrajině kritického hnutí SPD. „Upřímně řečeno, my jsme velkými dárci jako stát nebyli ani za vlády Petra Fialy (ODS),“ uklidňuje. 

Čtěte také

Obrana připravuje ukončení role v muniční iniciativě. Vondráček: Z rozpočtu už víc posílat nebudeme

„V čem jsme ale výjimeční, to jsou dobrovolní dárci, neziskovky, které teď chce nová vláda omezovat a rušit. Tam jsme na světové špičce. To, co jsme dokázali pro Ukrajinu sebrat a zorganizovat prostřednictvím těchto kanálů, je úžasné, ale jako stát jsme byli v muniční iniciativě velice střídmí. My jsme se podíleli asi třemi procenty, co se týče financí,“ přibližuje novinářka s tím, že ve srovnání s ostatními zeměmi tato státní pomoc příliš vysoká není.

Procházková poukazuje na to, že z muniční iniciativy těží čeští zbrojaři, což hraje ve prospěch Ukrajinců a iniciativy samotné.

„TJe to přece geniální projekt. I když pan Babiš a jiní říkali, že s muniční iniciativou končí, tak jsem si říkala, že až pochopí, že na tom také mohou vydělat jejich zbrojaři, tak se to obnoví. A já věřím tomu, že pokud to je kšeft, pak i tato vláda do toho půjde,“ ujišťuje.

Ztráta pro Rusko

Procházková usuzuje, že ruský prezident Vladimir Putin mohl mít smíšené pocity, když se před týdnem doslechl o americké akci ve Venezuele. Na jednu stranu prý mohly zaznít narážky, že Američanům se ovládnutí jiné země podařilo za pár hodin, zatímco Rusko s Ukrajinou bojuje bezmála čtyři roky. 

Čtěte také

Ondřej Soukup: „Aha, tak ono to bylo dovolené.“ Ruští blogeři o Venezuele

„Na druhou stranu tím Rusko vklouzává do světa, který je mu vlastní – do světa, kde se velmoc rozhodne, že si něco vyřeší na své polokouli,“ poukazuje na paralelu mezi Venezuelou a Ukrajinou.  

„Proč by Rusové nemohli říct, že je situace na Ukrajině ohrožovala, stejně jako ohrožovali Venezuelané Američany? Mohou. A myslím si, že řada lidí na tohle slyší nejen v Rusku,“ doplňuje novinářka.

Trumpova operace ve Venezuele, při níž Američané odvlekli prezidenta Nicoláse Madura, se přímo dotýká Ruska, které z jihoamerického státu získávalo ropu. „Rusko přišlo o obrovské peníze, protože Venezuele už někdy od roku 2006 půjčovalo miliardy a miliardy. Rusové si to zpátky brali ropou. Teď je ropa Trumpa,“ poukazuje novinářka.

Pro ruskou Rofněft, která měla největší aktivity ve Venezuele, proto může jít o ztráty v hodnotě přes deset miliard dolarů. Vzhledem ke stavu ruského ropného průmyslu jde podle Procházkové o vysokou částku.

„Nebezpečné pochopení“

Pro Rusko nejde o první ztrátu spojenců v poslední době. „Předtím ztratili Sýrii, teď přijdou pravděpodobně o Írán. I ten pocit osamocení a ztráty spojenců je pro Rusko velký úder,“ připomíná Procházková a zamýšlí se: 

Čtěte také

Mezinárodní právo nikdy nikoho neochránilo. Doufám, že k rozkolu západního světa nedojde, říká Pojar

„To, co vidíme doposud ve vztahu Trumpa a Putina a ve vztahu k mírovým jednáním Ukrajina-Rusko nesvědčí o tom, že by Trump nechápal velmocenské pozice Ruska. On je chápe, a proto je možné, že chápe i to, že Ukrajina svým způsobem – nebo alespoň její část – patří zcela legitimně do sféry vlivu Ruska. Stejně jako patří západní polokoule do sféry vlivu Ameriky.“

„Tady si myslím, že je to pochopení velice nebezpečné pro podobu budoucí mírové dohody na Ukrajině,“ dodává novinářka.

Stalinský projev

Otázkou nyní je, jak se k válce na Ukrajině staví ruští oligarchové. „Není to úplně tak jednoznačné, protože oni na rozdíl od Putina mají pravděpodobně lepší informace než on, co se týče třeba stavu ruské ekonomiky, a mají vizi,“ dovozuje Procházková a vysvětluje:

Čtěte také

Dorazín: Rusko nemá na dobytí Oděsy, tak se snaží znepříjemnit život ve městě a ochromit ekonomiku

„Říká se, že Putin je dobrý taktik a špatný stratég, on prostě nevidí úplně daleko. A mezi těmi oligarchy jsou lidé vzdělaní a chytří a vizionáři a oni tuší, že donekonečna to nejde. I ten zbrojní průmysl jednou narazí do nějaké zdi.“

Prozatím ale oligarchové na válce ještě vydělávají, podotýká novinářka, a Putin propadl přesvědčení, že nemůže prohrát.

„V neděli to bylo 1418 dní od začátku jejich ‚speciální vojenské operace.‘ A to je přesně tolik, kolik trvala velká vlastenecká válka, tedy ta část války, které se Sovětský svaz účastnil na straně západních spojenců, nikoliv na straně nacistického Německa. Ta se nepočítá,“ srovnává redaktorka Deníku N a glosuje:

„Putinův vánoční projev, protože jim končily teď pravoslavné Vánoce, byl, až bych řekla, stalinského ražení. Jenomže on nemá ty úspěchy. Není před Berlínem, je před Pokrovskem.“

Byl zásah Spojených států ve Venezuele silnou ranou pro Putinův image? A jak dlouho bude trvat, než Putin začne poslouchat hlasy volající po drsnější válce? Poslechněte si celou Osobnost Plus, audio je nahoře v článku.