Někteří veksláci spolupracovali s StB. Stát měl díky nim přísun valut, popisuje historik
Nejviditelnější příkladem nelegální ekonomiky v letech socialismu byl takzvaný vekslák – člověk, zabývající se nelegální směnou západních měn za tehdejší československé koruny. Kde se veksláci vzali? Jak tvrdě proti nim režim zakročoval? A nakolik škodili ekonomice? Na tyto a další otázky odpovídá v následující hodině reprízy pořadů Jak to bylo doopravdy a Historie Plus. Připravily je Ivana Chmel Denčevová a Veronika Kindlová.
Čtěte také
Komunistický režim plánoval vybudovat novou, lepší společnost: Nový člověk řídící se socialistickou morálkou nebude bažit po majetku a své zájmy podřídí celku. Centrálně řízená ekonomika zaručí sociální spravedlnost, uspokojí potřeb všech, zruší chudáky i boháče. Realita byla poněkud jiná.
Výsledkem centrálně řízeného hospodaření bylo technologické zaostávání, nedostatek a nekvalita. V takovém stavu si mnozí občané udržovali nadšení a hrdost na budování socialismu a zcela bez skrupulí toužili po kvalitním a moderním zboží z kapitalistického Západu.
Jak získat valuty?
Kupodivu i v socialismu bylo možné si ho za jistých okolní opatřit. Socialistickému hospodářství se totiž zoufale nedostávalo západních valut. Byly potřeba na nákup technologií, léků nebo různých v Československu nedostupných surovin.
Čtěte také
Československá koruna ovšem nebyla volně směnitelná, její kurz byl umělý. Režim se proto snažil získat zahraniční měnu, jak to šlo. Už krátce po únorovém převratu byly zavedeny obchody Darex, ve kterých bylo možné nakupovat za západní měnu. Prodávalo se zde nedostatkové a luxusní zboží.
Obchody Darex zanikly po měnové reformě, aby je už za pár let nahradily provozovny s názvem Tuzex. Fungovaly na podobném principu. Platilo se v nich tzv. bony, které bylo možné získat výměnou za valuty.
Spolupráce se státem
Aby mohli lidé tuzexové zboží získat, museli se dostat k bonům. Poptávku po nich uspokojovaly osoby, kterým se říkalo veksláci. „Někteří dokázali díky své činnosti před rokem 1989 nahromadit velké množství peněz. Měl jsem možnost procházet dobové vyšetřovací spisy – a jsou plné zmínek o skrýších nacpaných penězi,“ popisuje historik Adam Havlík.
Čtěte také
„Veksláci profitovali z toho, že existoval Tuzex – je to zkratka ze slov tuzemský export. Jen na pro ně ,výhodném‘ prodeji bonů vydělávali velké peníze,“ dodává.
Komunistický stát sice veřejně deklaroval, že jde o kriminální chování, dokonce na to byly paragrafy v trestním zákoníku, ve skutečnosti se choval jinak. I stát totiž potřeboval valuty zahraničních západních měn.
„Navíc někteří překupníci/veksláci aktivně spolupracovali s tajnou policií (StB), která je výměnou za informace kryla. Samozřejmě, že stát tak měl i stálý přísun valut, kterým byly doplňovány devizové prostředky.“
Víc si poslechněte v pořadu Návraty časem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
