Šmelina a veksl. Nedílné součásti socialistického hospodářství

23. červenec 2022

Komunistický režim plánoval vybudovat novou, lepší společnost: Nový člověk řídící se socialistickou morálkou nebude bažit po majetku a své zájmy podřídí celku. Centrálně řízená ekonomika zaručí sociální spravedlnost, uspokojí potřeb všech, zruší chudáky i boháče. Realita byla poněkud jiná.

Výsledkem centrálně řízeného hospodaření bylo technologické zaostávání, nedostatek a nekvalita. V takovém stavu si mnozí občané udržovali nadšení a hrdost na budování socialismu a zcela bez skrupulí toužili po kvalitním a moderním zboží z kapitalistického západu.

Tuzex a tuzexové bony recese v rámi oslav 20 let pádu železné opony

Kupodivu i v socialismu bylo možné si ho za jistých okolní opatřit. Socialistickému hospodářství se totiž zoufale nedostávalo západních valut. Byly potřeba na nákup technologií, léků nebo různých v Československu nedostupných surovin.

Československá koruna ovšem nebyla volně směnitelná, její kurz byl umělý. Režim se proto snažil získat zahraniční měnu, jak to šlo. Už krátce po únorovém převratu byly zavedeny obchody Darex, ve kterých bylo možné nakupovat za západní měnu. Prodávalo se zde nedostatkové a luxusní zboží.

Tuzex

Obchody byly určeny jednak pro cizince pobývající v zemi, jako byli například diplomaté nebo třeba umělci přijíždějící do Československa. Dále zde mohli utrácet Čechoslováci, kteří například dostávali peníze od příbuzných žijících v zahraničí, nebo ti, kterým režim umožnil vycestovat na západ kvůli práci – takovým příkladem byli opět umělci, nebo vědci a podobně.

Obchody Darex zanikly po měnové reformě, aby je už za pár let nahradily provozovny s názvem Tuzex. Fungovaly na podobném principu. Platilo se v nich tzv. bony, které bylo možné získat výměnou za valuty. Co se sortimentu týče, nabízel Tuzex ke koupi především zahraniční zboží. Běžní lidé, kteří své potřeby nemohli uspokojit na mizerně zásobeném československém trhu, po tomto zboží pochopitelně toužili. Aby ho mohli získat, museli se dostat k bonům. Poptávku po nich uspokojovaly osoby, kterým se říkalo veksláci. Právě o nich a jejich metodách si v Historii Plus povídáme s historikem Adamem Havlíkem z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.