Tuzex měl hlavně ze společnosti odsávat valuty, popisuje historik Havlík
„Digitálky, respektive digitální hodinky, byly jedním z důležitých druhů sortimentu, se kterým obchodovali hlavně veksláci. Ti se kromě byznysu s cizími měnami nebo s bony do Tuzexu podíleli i na pašování spotřebního zboží do Československa. Digitální hodinky byly fenomén, po kterém tehdy byla velká poptávka,“ popisuje historik Adam Havlík z Ústavu pro studium totalitních režimů a zároveň autor knihy Marky, bony, digitálky.
Naopak z Československa se nelegálně vyvážely starožitnosti. „Do velké míry to souviselo i s vykrádáním kostelů a kulturních památek. Starožitnosti veksláci prodávali do zahraničí a končily často v soukromých rukou sběratelů na Západě.“
Čtěte také
Veksláci využívali mezer na trhu, dnes by se dalo říct, že se dopouštěli daňových deliktů, tvrdí historik. Byli to ti, kteří ještě před rokem 1989 ovládli černý trh, obchodovali s cizími měnami v rozporu se zákonem.
„Tuzex byl podnik zahraničního obchodu a primární funkcí prodejen bylo odsání valut od obyvatelstva, které mělo k cizím měnám přístup. Nejdřív šlo o menší vrstvu společnosti, třeba o turisty nebo ty, kteří pracovali v zahraničí, nebo naopak zahraniční diplomaty v Československu,“ vysvětluje.
Jak se v socialistickém Československu žilo vekslákům? A proč se režim příliš nesnažil potírat šedou ekonomiku? Dozvíte se v Hovorech Vladimíra Kroce. (repríza)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
