Americké prezidentské volby jsou i kulturní válkou, shodují se religionista Vojtíšek a politolog Pehe

22. září 2024

Náboženství ve Spojených státech amerických odjakživa hrálo – a dodnes hraje – významnou roli. Minulý souboj mezi Donaldem Trumpem a Joem Bidenem měl podle některých až rysy fanatického vzývání Trumpa, jako bojovníka s temnotou. „Bílý evangelismus je vlastně spojený s tím, jak Amerika vznikala. Vládnoucí třídu tam totiž tvořili bílí muži, resp. bílý protestantský muž – a toho Trump využil jako jejich zachránce,“ vysvětluje politolog a komentátor Jiří Pehe.

V debatě Vertikály dodává, že Biden je katolík a šlo tak i o souboj mezi evangelikány a katolíky, s Kamalou Harrisovou to všechno ale jakoby vymizelo. 

Čtěte také

Religionista Zdeněk Vojtíšek doplňuje vysvětlení. „Konzervativní evangelikálové Trumpa, který je v podstatě nevěřící, vnímají dokonce jako spasitele. Dokonce mu přikládají nadpřirozené vlastnosti,“ říká. 

„Vlastně nevím, jestli jsou americké volby soubojem náboženství, spíš je to kulturní válka, která ale probíhá i jinde,“ dodává s tím, že Trumpa podporují spíš ti, kteří se bojí překotného globální vývoje a změn. „Takže utíkají k tomu, kdo prezentuje hodnoty bílého pracujícího muže, k Trumpovi,“ upozorňuje religionista. 

Atentáty hned chytře využívá

Politolog Pehe připomíná, že v Americe i lidé, kteří žijí sekulárním způsobem života a otevřeně neřeknou: „Já jsem agnostik, nebo ateista“, přesto má náboženství v sobě každý Američan.“ 

Čtěte také

„Pro Trumpa je chytré začít po atentátu ve veřejném prostoru nadhazovat možnost, že to byl zásah Prozřetelnosti. A to, že ho nezabili a jen ho střela škrábla na uchu – nebo teď, když chytli toho člověka, ještě než mohl vystřelit – tak hned prezentuje jako akt Prozřetelnosti. A to bez toho, aby musel sám vyjadřovat svůj náboženský názor,“ uvažuje Pehe s tím, že jde určitě o součást předvolební taktiky.

„Ale protože to je Donald Trump, tak se za dva dny otřepal a zas rychle přešel ke svému obvyklému lhaní a útokům,“ dodává Pehe.

V USA nad ostatními náboženstvími jednoznačně převažuje křesťanství. Stoupenci těch nekřesťanských představují pouhé čtyři procenta obyvatel. Podíl nevěřících se pohybuje kolem 15 procent. Asi dvě třetiny obyvatel Spojených států jsou protestanti, ti se ale dělí do několika dalších seskupení, což způsobuje, že největší procentní podíl tvoří římsko-katolická církev. Četné zastoupení zaujímá baptistická církev (16 procent), metodistická (7 procent), luteránská a episkopální (5 procent). Počty aktivních věřících jsou větší než v protestantské části Evropy. 
Římští katolíci tvoří druhou největší skupinu (asi 25 procent). Z větší části jsou irského, italského nebo hispánského původu. Židé tvoří jen malou část z celkové populace, a to necelá dvě procenta – výjimkou je ale New York, kde jich je dokonce přes 10 procent. 
Muslimů, buddhistů a hinduistů je pak kolem 1,5 procent, ale jejich počet roste každým rokem.

Víc si poslechněte v debatě Vertikály, ptá se Eva Hůlková.

V magazínu se dozvíte, jak papež František vyjádřil solidaritu lidem zasaženým povodněmi ve střední Evropě. Jejich následky ale pociťují i samotné církve. Co budou teď potřebovat zatopené kostely? A jak pomáhají duchovní a církevní organizace?

Magazín připravuje Naděžda Hávová.

autoři: Eva Hůlková , lup
Spustit audio

Související