Nikdy není pozdě. Hýbat se můžete i v sedmdesáti, míní fitness trenérka Jitka Hofmannová
Když začínala s trénováním aerobiku, její svěřenci patřili na závodech mezi outsidery. Dnes se stará o dvojnásobné mistry světa. Podle lounské trenérky Jitky Hofmannové teď před učiteli i trenéry čeká nelehký úkol. „Děti zlenivěly, protože se rok nemohly hýbat. Můžeme jim dělat online tréninky – a ze začátku na to přistoupily a byly rády –, ale potom už je to dlouhé a děti to přestává bavit. Bude to trvat dlouho, než je zase dáme do nějakého pohybu,“ bojí se.
Pokud člověk není spokojený se svou postavou, chtěl by se dostat do lepší fyzické kondice, nebo shodit pár přebytečných kil, bude pravděpodobně muset začít s pravidelným pohybem, ale nejen to.
„Sedmdesát až osmdesát procent je strava. Je to jídlo, hlavně sacharidy. A potom tedy ten pohyb, ten to umocňuje,“ varuje hned na začátku Jitka Hofmannová, dlouholetá trenérka fitness aerobiku.
Fyzická aktivita z počátku přitom nemusí být nikterak náročná nebo sofistikovaná.
Čtěte také
„Člověk, který vůbec nesportoval a rozhodl se, že se sebou začne něco dělat, tak – řekla bych – by měl začít s ostrou chůzí. Pak s pomalým, indiánským během, kdy chvíli běžím, chvíli jdu. Na tom začne nabírat fyzičku. Může jít ostrou chůzí, pak začít do toho přidávat běh a může se i protáhnout, protože venku už většinou v parcích jsou i fitness stroje, kde si to může pomalinku osahat. Pak může navštívit nějaké fitko nebo Sokola nebo cokoliv jiného a říct, že by chtěl začít cvičit,“ radí Hofmannová.
Dnes máte v sedmdesáti letech lidi, kteří dělají výkonnostní sport. Když dokážou skloubit životosprávu, pohyb a myšlení, tak je to úžasné
Jitka Hofmannová
Ve chvíli, kdy se pohyb pro člověka stane pravidelným, tělo se mu nebude bránit, ale naopak si o něj samo řekne. „Najednou to děláte pravidelně. A když přestanete, cítíte, že to je droga, že to potřebujete, že ten pohyb je žádoucí,“ je přesvědčená trenérka.
Začít se přitom dá doslova kdykoliv. „Nikdy není pozdě. Když je velká chuť se hýbat, tak nikdy není pozdě. Dnes máte v sedmdesáti letech lidi, kteří dělají výkonnostní sport. Když chtějí a dokážou všechno skloubit – životosprávu, pohyb a vůbec to mentální cvičení a myšlení –, tak je to prostě úžasné.“
Všestranné děti
Kdy ale naopak začít s pohybem u těch nejmladších dětí? „Nevím, jak je to s pravidelným sportem, ale s pohybem bych klidně začala od těch čtyř let. Mám malinké děti – i od tří let. Ale je důležité to nespecifikovat, ať mají různé sporty a zkoušejí cokoliv. Ať se hýbou, pak je to ideální,“ věří Hofmannová.
Čtěte také
Teprve když si dítě osahá všechny druhy pohybu, může si vybrat, který ho baví nejvíce. Radost z pohybu je totiž jedním ze základních předpokladů úspěchu.
„Specializaci bych viděla mezi devátým a desátým rokem věku. Do těch devíti let by se měly děti pohybovat v různých sportech – plavání, cyklistice, vyzkoušet si házenou, míčové sporty a tak dále. A najednou si ten človíček sám vybere – má rád míč, bude dělat házenou. Má rád hudbu, bude dělat jiný sport, estetický,“ popisuje trenérka, jak si i její nejmladší svěřenci hledají cestu ke svému sportu.
Málokterý človíček je do toho tak strašně zapálený a opravdu chce. Potom je to rodič, který mu musí vysvětlit tu cestu.
Jitka Hofmannová
Samozřejmě ne vždy se dítěti pak chce na trénink. „Ale tady musí nastoupit rodiče. Málokterý človíček – ale měla jsem a mám takové holčiny – je do toho tak strašně zapálený a opravdu chce. Potom je to rodič, který mu musí vysvětlit tu cestu – vybral sis to, a tak to budeme dělat poctivě,“ radí Hofmannová, jak na děti.
Cvičení třetího věku
Kromě dětí se ale fitness trenérka ve svém centru v Lounech věnuje také seniorům. Pro ty pořádá ve spolupráci s lounskou knihovnou cvičení třetího věku. „To jsou ženy, které jsou už v důchodu a které ke mně chodí. Společně cvičíme každé pondělí,“ říká.
Čtěte také
I v pokročilém věku platí, že pohyb je prospěšný. Je přitom v zásadě jedno, o jaký pohyb jde. Důležité je, aby člověka bavil.
„Musíme společně probrat, co měl rád dříve. Jestli se věnoval atletice, tak můžeme vzít hůlky a půjdeme na svižnou procházku a budeme se hýbat. Jestli rád jezdil na kole, tak může navštívit spinning, kde bude pomalu jezdit. Vybereme vždy ten adekvátní sport, přiblížíme se mu, aby se to tomu seniorovi líbilo,“ vysvětluje Hofmannová.
Zvláštní postavení má přitom mezi pohybem starších lidí každodenní procházka. „To je úplně to nejdůležitější. Když ráno otevřu oči a hezky se protáhnu, dám si dobrou snídani, a pak si buď vezmu pejska nebo si vezmu vnučku, přítelkyni, přítele a půjdu na procházku, tak to je to nejlepší, co mohu dělat,“ nabádá trenérka aerobiku Jitka Hofmannová.
Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s Jitkou Hofmannovou.
Vysvětlí vám, proč je důležité, aby rekreační sport nebolel, proč považuje sportovní aerobik za nejvšestrannější sport nebo jak je možné cvičit doma.
Související
-
Biolog: Naše tělo nepostřehlo, že už nejsme lovci a sběrači. Pořád ždíme z každého sousta maximum
Naši předkové, a nejen ti lidští, žili celý svůj život v pohybu. „Možná je řešením našich problémů to, že se aspoň částečně vrátíme k životnímu stylu našich předků.“
-
Dotýkat se půdy znamená kontaminovat se antidepresivní bakterií, zvyšuje serotonin, radí psychiatr
Výzkumy ukázaly, že hospitalizovaní lidé v pokoji s výhledem do zahrady se uzdravují rychleji než pacienti, kteří se z okna nemocnice dívají do zástavby města.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.