Po úraze jsem si říkal, proč já? Pak jsem začal sportovat a měl cíl, popisuje Ironman Honza Tománek
Železný muž světa Honza Tománek se po tragickém nehodě, ve které přišel o život jeho kamarád a sám se ocitl na vozíčku, pustil do sportu. „Neřekl bych, že sport je pro mě kompenzací handicapu, spíš je to seberealizace. Dělat něco smysluplného a motivovat okolí,“ říká v pořadu Hovory.
Soutěží v takzvaném polovičním Ironmanu, který kombinuje 1,9 kilometrů plavání, 90 kilometrů cyklistiky a 21,1 kilometrů běhu. „Celý Ironman je pro mne další cíl do budoucna, který bych chtěl pokořit. V tuto tu chvíli mám za sebou už jednu účast na i celém závodě,“ popisuje.
Čtěte také
Tománek se dnes už pravidelně umisťuje v první třetině dokonce i nehandicapovaných sportovců, se kterými rád soutěží.
„Samozřejmě že záleží na tom, jaký ten závod je. Jestli je to rychlá trať, nebo pomalá. Protože ruce nejsou nohy a já všechno táhnu rukama. Takže kopcovité trati, jako například na mistrovství světa v polovičním Ironmanu v Nice, tak tam to nejde, ale pokud máme rychlou trať, tak jsem se byl kolikrát schopen umístit i v první desetině.“
Překonávám sám sebe
Nejde podle Tománka jen o to, jak má natrénováno, ale velkou roli hraje i to, nač myslí.
„Čím je ta trať delší, tak tím víc je to ještě v hlavě. Protože člověk pořád bojuje s nějakým vlastním diskomfortem, se stavem, jako proč? A ještě? Ale to neustálé překonávání sám sebe, posouvání se, poznávání, je největším kořením sportu,“ myslí si.
Čtěte také
Tvrdí, že sport je jen jeden, nezáleží na tom, jestli máte handicap, nebo ne. „Po úraze jsem se díky sportu dostal asi z největších, řekněme, i psychických problémů. To, když jsem si říkal, proč já? Jaký ten život dál bude? Ale pak jsem se zas vrátil ke sportu a začal mít sportovní cíle – a je pro člověka strašně důležité, aby měl v životě před sebou svůj cíl. Takže pak to byla nějaká ta první medaile, pak první titul mistra republiky, a to v té době ještě v cyklistice, takže mne sport směřoval k pozitivnímu přístupu k životu.“
V tuto chvíli se připravuje na říjnový závod na Havaji. „Nominační závod bych měl absolvovat koncem června, ale uvidíme, jaká bude situace, protože to byl můj cíl už pro loňský rok, ale covid nám do toho hodil vidle,“ dodává.
Celý rozhovor pořadu Hovory si poslechněte v audiozáznamu, ptal se David Šťáhlavský.
Související
-
Levorukost není handicap. Leváci mají lépe propojená řečová centra
O pití čaje, výhodách levorukosti a malování nohama. Hosté: neurolog Martin Jan Stránský, neuropatolog Josef Zámečník a herečka Andrea Černá.
-
Lidé s handicapem dokážou spoustu věcí, stačí je podpořit, říká oceněný podnikatel Jakub Knězů
Jak zapojit handicapované lidi do pracovního procesu? O tom hovoří EY Společensky prospěšný podnikatel roku Jakub Knězů. Moderuje Václav Pešička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka