Německo pod vedením Scholze Ukrajinu podporuje, chce se ale vyhnout další eskalaci, míní odborník na Německo

Generální tajemník Jens Stoltenberg, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a šéf Evropské rady Charles Michel se dnes oficiálně přihlásí ke společné podpoře Ukrajiny. Největším dodavatelem zbraní na Ukrajinu jsou v současnosti Spojené státy a hned po nich Německo a Francie.

V blízké budoucnosti by měla Francie po dohodě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským poskytnout Ukrajině lehká obrněná průzkumná vozidla.

Německý kancléř Olaf Scholz po telefonátu s americkým prezidentem Bidenem oznámil, že Německo nově Ukrajině poskytne 40 bojových vozidel pěchoty Marder a baterie protivzdušné obrany Patriot. Oznámení překvapilo německou veřejnost, ale i Bundeswehr, který má málo techniky a pravděpodobně bude muset obětovat i část vlastních zdrojů.

Postoj německé veřejnosti

Německá veřejnost je momentálně v otázce zbraní pro Ukrajinu rozpolcená. „Po desítky let byla vychovávaná k pacifismu a odporu k vojenským akcím. To je samozřejmě dáno německou minulostí. V tomto ohledu můžeme být svědky určité zdrženlivosti, což se odráží i v německé doktríně nedodávat zbraně do tzv. horkých konfliktů nebo do zemí, kde probíhají války,“ vysvětluje zpravodaj České televize v Německu Pavel Polák.

Jestliže byla Merkelová člověkem, který byl velice opatrný při přijímání těžkých rozhodnutí, Scholz je ještě o řád opatrnější.
Vladimír Handl

V německé společnosti tak několik měsíců probíhala změna postojů, kdy Německo přenastavilo svou doktrínu a v postojích následovalo veřejnost, která od začátku většinově podporuje Ukrajinu v boji proti Rusku.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ukrajina v roce 2022

V současnosti se však původní názor německé společnosti změnil. „Původní poměrně radikální postoj veřejnosti, která zhruba ze 70 procent podporovala dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu, poklesl a opatrná pozice se teď v Německu stala většinovou,“ popisuje Vladimír Handl, odborník na Německo z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Opatrnost kancléře Scholze

Podle Handla veřejné mínění ovlivnil velice opatrný přístup kancléře Scholze. „Jestliže byla Angela Merkelová člověkem, který byl velice opatrný při přijímání těžkých rozhodnutí, kancléř Scholz je ještě o řád opatrnější. Problematiku celé měsíce na veřejnosti prezentuje tímto způsobem: Samozřejmě Ukrajinu podporujeme, tam nejsou žádné pochyby, ale musíme se vyhnout další eskalaci. Tento přístup přitom v německé veřejnosti našel velkou oporu,“ míní Handl.

Čtěte také

Karel Barták: Von der Leyenová v projevu o stavu Unie hodně věcí navrhla, ale leccos zamlčela

V Německu přitom existuje i politické zastoupení, které je v podpoře Ukrajiny mnohem více aktivistické. Jde především o Stranu zelených a FDP, které vyvíjí tlak na kancléře Scholze, aby se Německo v pomoci Ukrajině zhostilo jedné z vedoucích rolí.

„To však není Scholzova politika. Pod jeho vedením se Německo vždycky připojí, podpoří různé projekty dodávek, až z druhé řady. Ve vládě to není úplně v konsenzu, ostatní strany by šly dál, ale určovat hladiny německé politiky je kompetence kancléře a on jde touto linií,“ dodává Handl.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.