Karel Barták: Von der Leyenová v projevu o stavu Unie hodně věcí navrhla, ale leccos zamlčela
Byl to státnický projev na úrovni výzev, kterým čelí Evropská unie sužovaná válkou na svém prahu a jejími neblahými dopady. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nešetřila obdivem k ukrajinské chrabrosti, tvrdými slovy na adresu Moskvy i povzbuzením pro členské státy Unie, aby zůstaly tváří v tvář bezpráví semknuté, jednotné a solidární. Neváhala si obrazně posypat hlavu popelem, a to několikanásobně.
Řekla například, že pravdu měli ti, kdo v Rusku, v okolních zemích, ale také ve střední Evropě varovali před agresivními choutkami prezidenta Putina, ale západoevropské země nedbaly. Nebo to, že Evropa sice věděla, že není dobře se fixovat na omezený počet zdrojů fosilních paliv, ale přesto to pět desetiletí dělala a dnes sklízí trpké plody této slepoty.
Čtěte také
Podle očekávání oznámila, že Komise předkládá členským státům tři návrhy, jak naléhavě a okamžitě čelit astronomickým cenám elektrické energie, o které ji požádali ministři pro energetiku. Žádné překvapení – bude to úřední limit na ceny elektřiny vyráběné v jiných než plynových elektrárnách, což by mělo na evropské úrovni vygenerovat 140 miliard eur, které se rozdělí mezi spotřebitele. Dále pak úspory elektřiny, a to aspoň o deset procent, a také zdanění firem, které vydělávají na obchodování s plynem, uhlím nebo ropou.
Zajímavější ovšem je, co řečeno nebylo – ani zmínka o zastropování cen plynu, ačkoli si ho řada členských zemí přeje a bylo součástí mandátu od Rady EU. Nebo společné nákupy plynu na světových trzích pro všechny země Unie, po vzoru anticovidových vakcín. Tedy něco, co je delší dobu tak jako tak na stole a po čem volá například Evropský parlament.
Příslib rychlé vojenské podpory?
Na druhou stranu je třeba uznat, že se šéfka Komise nebála slíbit totální revizi evropského elektrického trhu, včetně definitivního oddělení cen plynu a elektřiny, a zdůvodnit to tím, že tento trh zcela selhal a přestal fungovat. Něco takového bylo ještě před několika týdny tabu jak v Bruselu, tak rovněž v Berlíně, odkud nejčastěji vane vítr, který ovlivňuje i plánování evropské exekutivy.
Čtěte také
Von der Leyenová pak předestřela před poslance europarlamentu celý vějíř návrhů a iniciativ, počínaje zvýšenou podporou malým a středním podnikům a konče svoláním Evropského konventu, který by se měl zabývat revizí rozhodovacích procesů podle základních smluv Unie. Chce usnadnit zaměstnávání cizinců, protože v EU chybí pracovní síly, a iniciovat lepší péči o duševní zdraví obyvatelstva. Řada samých velmi chvályhodných věcí, ale celkový dojem byl spíše vánoční stromeček než cílený tah na branku v okamžiku, kdy se v Evropě šíří panika z inflace a nadcházející zimy – a nezáleží na tom, nakolik je podložená.
Jeden vzkaz nicméně zazněl jasně a přesvědčivě – Evropská unie bude dál všemožně podporovat Ukrajinu. K přislíbeným 19 miliardám hospodářské pomoci přihodila von der Leyenová dalších 100 milionů, za které bude znovupostaveno 70 škol zničených ruskými agresory.
A za pár hodin se vydala do Kyjeva za prezidentem Zelenským, jehož manželka Olena byla ostatně projevu osobně přítomna. Cílem cesty je projednat, jak co nejlépe a nejtěsněji zapojit Ukrajinu už nyní do jednotného trhu Evropské unie. Člověka napadne, že v tuto chvíli, kdy ukrajinská armáda slaví frontové úspěchy, by to asi chtělo také příslib rychlé vojenské podpory. O té se však von der Leyenová nezmínila, asi proto, že to není tak docela v kompetenci Evropské komise. Škoda.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
