Němci měli u dodávek pro Ukrajinu těžkou volbu. Nechtěli, aby jejich zbraně stály proti ruským, říká analytička Lizcová

Podle analytičky Zuzany Lizcové, vedoucí Katedry německých a rakouských studií z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se Německo obává, že pokud by se konflikt rozhořel ve válku Ruska proti Ukrajině a NATO, může to vést k nedozírným následkům.

„V tom je rozdíl oproti předchozím válkám, které Putinův režim vedl. Německo se cítí být osobně dotčeno.“

Německé zbraně nasazené proti Rusku? Věc, která je skutečně politicky velmi brizantní.
Zuzana Lizcová

Ještě po invazi na Krym v roce 2014 prý byli Němci přesvědčeni, že konflikt lze vyřešit diplomatickou cestou. Nyní ale země, která se profilovala jako civilní mocnost, provádí zásadní obrat.

Zatímco v minulých letech spíše zmenšovalo své vojenské kapacity a budovalo armádou schopnou zasahovat v mezinárodních misích, nyní zdůrazňuje nutnost zbrojení a zajištění teritoriální obrany vlastního území.

Čtěte také

Izolací budou paradoxně trpět nejvíc ti Rusové, kteří Putinovi nikdy nefandili, tvrdí sociolog Kostelecký

„Myslím si, že nemají úplně bezprostřední obavu, že by ruská armáda mohla dojít do jejich země. Nicméně vnímají, že pokud by vkročila do jakéhokoliv jiného státu NATO, tak už je to i německý problém,“ zdůrazňuje vedoucí katedry. 

Německo výrazným způsobem změnilo i přístup k dodávkám zbraní na Ukrajinu, čemuž se až do invaze vyhýbalo kvůli své zásadě nedodávat zbraně do konfliktních regionů i historické zátěži ve vztazích s Ruskem.

„Zkrátka německé zbraně nasazené proti Rusku, to je věc, která je skutečně politicky velmi brizantní,“ poznamenává s tím, že u dodávek pro Ukrajinu šlo o těžkou volbu, protože nechtěli, aby ještě někdy stály německé zbraně proti těm ruským.

Rusko není Sovětský svaz

Lizcová si všímá slov bývalého německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela, podle kterého Německo podcenilo to, že Rusko není Sovětský svaz.

„Z našeho hlediska to může znít zvláštně, ale Němci byli přesvědčení, že i za dob Sovětského svazu vlastně byla Moskva spolehlivým partnerem, co se týče dodávek surovin a předvídatelnosti,“ vysvětluje.

Čtěte také

Ekonomka Nerudová: Rusko je na hranici bankrotu. Může se stát druhou KLDR s bídou a hladomorem

Zároveň tam panovalo přesvědčení, že obchodováním s autokratickými státy je možné je posouvat směrem k demokracii. Na základě konsenzu dvou největších politických stran, křesťanských a sociálních demokratů, se také prohlubovala závislost na ruském plynu.

Ten tvoří přibližně polovinu celkové spotřeby plynu a země ho může jen obtížně nahradit.

„V jedné televizní diskusi před pár dny zaznělo, že na základě modelu, kolik by to stálo na osobu, pokud by se Německo vzdalo ruského plynu, tak to bylo jednorázově okolo 800 až 1000 eur,“ uvádí s tím, že pro sociálně slabé by to byl výrazný zásah. 

Zuzana Lizcová, specialistka na německou politiku|foto:Elena Horálková, Český rozhlas, Český rozhlas

Lizcová nevylučuje, že by se teoreticky mohli odstřihnout od dodávek ruské ropy nebo uhlí.

„Ale zároveň v té německé debatě občas zaznívá i to, že pokud by se úplně zastavil  obchod s energetickými surovinami, tak už by byl Putin úplně dotlačený do kouta a stal se nepředvídatelným. Otázkou je, jestli může být více nepředvídatelný, než je dnes,“ upozorňuje odbornice.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.