Když Rusko izolujeme, nebudeme vědět, co se z té černé zóny může vynořit, obává se antropolog
Evropská unie začíná uplatňovat čtvrtý balík sankcí proti Rusku, které zaútočilo na Ukrajinu. Evropští politici se shodli na potřebě také diplomatické izolace Ruska. „Západ by měl jít ještě dál. Nese to sebou sice negativní důsledky, ale to jako se Rusko chová, nám nedává jinou možnost,“ souhlasí s přerušením vztahů s Ruskem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Naopak ekonomický antropolog Martin Tremčinský nabádá k opatrnosti.
„Také se bavme o tom, co se bude dít později, v horizontu let. Protože absolutní odstřižení Ruska může vytvořit podmínky, které nebudeme schopni předvídat a řešit,“ vyzývá Tremčinský z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Kolář ale jinou možnost nevidí: „Ve chvíli, kdy Rusko masivně porušuje lidská práva a veškeré smlouvy, které v historii uzavřelo, tak jediná cesta je ho izolovat a dát najevo nejen vedení v Moskvě, ale i ruskému lidu, že to, co se děje, je špatně a je třeba s tím něco dělat.“
Antropolog ovšem upozorňuje, že není jisté, jak ruská veřejnost bude tento signál Západu číst. „Jestli bude konformní s propagandou Vladimira Putina, podle které Západ Rusko nesnáší a chce ho zničit. Tohle bude voda na tento mlýn a Putinovu pozici to může posílit.“
„Ve chvíli, kdy si Rusové sami uvědomí, že izolace jim přináší jen negativní konotace, tak s tím opravdu, doufám, začnou něco dělat,“ opakuje politik.
Co budeme dělat s Ruskem bez Putina
Tremčinský se obává, že Rusko může začít hledat alternativní cesty ekonomické i komunikační a vytvoří tak nový blok, ve kterém se bude dál polarizovat a rozvíjet: „Odstřižení Ruska nám ubírá možnost tyto procesy nějak sledovat či řídit.“
„Nebezpečí vidím v tom, že třeba za pět let se najednou z černého místa na mapě, které bývalo dříve Rusko, stane zóna odstřižení, u které nebudeme vědět, co z ní může vynořit,“ varuje Tremčinský.
Je třeba vyvíjet enormní tlak, aby ruská společnost pochopila, že musí situaci vzít do vlastních rukou a změnu režimu provést sama.
Ondřej Kolář
Nemůžeme spoléhat, že Rusko bude poraženo na hlavu, předpokládá Kolář. „Proto je třeba teď vyvíjet enormní tlak, aby ruská společnost pochopila, že musí situaci vzít do vlastních rukou a změnu režimu provést sama.“
Čtěte také
Pak bude úkolem Západu Rusku pomoci, předpokládá politik.
„Například ve smyslu nějakého Marshallova plánu, abychom nebrali Rusko jako nějakou onuci, se kterou je třeba zacházet dál špatně. Ale celé se to musí odvíjet od toho, že zmizí zločinný režim Vladimira Putina a jeho lidí,“ shrnuje Ondřej Kolář (TOP 09).
Součástí debaty musí být, co budeme dělat s Ruskem po Putinovi, nebo s dosluhujícím Putinem. Návrat Ruska do 90. let není žádoucí.
Martin Tremčinský
„Souhlasím, ale součástí debaty musí být, co budeme dělat s Ruskem po Putinovi, nebo s dosluhujícím Putinem. Návrat Ruska do 90. let není žádoucí, nepotřebujeme další mocenské vakuum, které by mohlo vést ještě k horším scénářům, z nichž nejhorší je rozpad Ruské federace a občanská válka v Rusku,“ varuje Martin Tremčinský.
Poslechněte si celou debatu, ptá se Karolína Koubová.
Související
-
Putin jednoznačně testuje, kam až může zajít, tvrdí politolog Bureš
„Myslím si, že nejen elity, ale i širší populace celý konflikt vnímá skutečně velmi vážně,“ říká Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.
-
V Rusku se zdraží. Lidé budou ale vinit spíš Západ, ne Putina, myslí si zpravodajka Milenkovičová
„Na letišti v Moskvě jsem viděla exodus, masový odchod mladých lidí. Rozhodli se Rusko opustit, protože v něm nevidí budoucnost,“ popisuje Milenkovičová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.