Někdy je potřeba bouchnout do stolu a říct, jaká jsou fakta, říká etik Marek Orko Vácha
„Jsme tolerantní společnost, ale jen pokud říkáte přesně to, co si ta společnost myslí,“ uvádí kněz, etik a vysokoškolský pedagog Marek Orko Vácha. Kritizuje také antisemitistické demonstrace, které považuje za výsledek nezdařené integrace uprchlíků.
Čtěte také
„Myslím si, že západní společnost je ve velkém zmatku. Ještě v 90. letech jsme chtěli dohnat a případně předehnat Západ. A mám dojem, že v posledních letech se to zlomilo a najednou si říkáme, že takto teda nechceme dopadnout, toto není svoboda, kterou jsme chtěli,“ kritizuje Vácha.
Neschopnost zastávat jasná stanoviska a postavit se na něčí stranu ale evropské státy podle něj uplatňují i v mezinárodní politice. Příkladem může být množství konspirací týkající se války na Ukrajině nebo nejnověji dění v Izraeli.
„Když vás chce někdo vymazat z mapy a říká to nahlas, tak o čem spolu chcete jednat? Tady jde o bytí, nebo nebytí státu Izrael,“ upozorňuje. „Někdy je potřeba bouchnout do stolu a říct, jaká jsou fakta. Názory můžeme mít různé, ale fakta jsou jedna.“
Čtěte také
Problém podle něj je i v nezvládnuté integraci imigrantů v Evropě. Příchozí, kteří se do společnosti nezačlení, pak ohrožují hodnoty, které evropská společnost vyznává. Důkazem mohou být například masivní demonstrace na podporu Palestiny provázené antisemitskými hesly.
„Kdo tady toto říká, tak je zločinec, který patří do vězení. Případně, pokud by to šlo politicky, tomu už zase já nerozumím, ho vypovědět zpátky do země svého původu,“ apeluje na dodržování pravidel.
Etika je proměnlivá
„Když někdo nechce uznávat naše evropské hodnoty, kam mimo jiné patří to, že nemůžu nikomu vyhrožovat smrtí nebo že nemůžu jinému národu vyhrožovat, že ho chci celý zničit, tak potom ať jde zpátky do země, odkud přišel,“ říká Vácha.
Z tohoto hlediska podle něj otevřená evropská politika selhala a je načase začít řešit migrační krize jinak. „Evropa se musí naučit těžkou lekci. Lidé, kteří k nám přijíždějí, někdy riskují vlastní životy, spousta se jich utopilo. Ano, to člověku trhá srdce. My jim dáme polévku, deku, peníze do začátku, byt, práci,“ konstatuje.
Čtěte také
„Určité malé procento ale natolik nenávidí nás, naši kulturu a naše hodnoty, že je schopno nás zabít. A toto si musíme uvědomit, že existuje v hlavě jednoho člověka. Je jich velmi málo, ale jsou,“ varuje před naivní imigrační politikou.
Inspirací nám může být třeba dánský integrační systém. „Dánové to udělali dobře. Když tady někdo chce být jako imigrant, tak musíme přesně vědět, kdo je, jak se jmenuje. Musí se naučit dánsky. Na závěr si podáme ruce a ten člověk musí přijmout naši kulturu takovou, jaká je,“ popisuje Vácha.
Zároveň ale upozorňuje, že etika je proměnlivá v závislosti na situaci, což se opět odráží třeba na kritice izraelské odvety. „Když tady sedíme v křeslech a dáváme knížecí rady, co by Izraelci měli, nebo neměli dělat, tak je to jedna věc. Druhá věc je, když někdo před vašima očima sváže vaše děti, uřeže jim hlavy. Pak máte jiný etický pohled, než máme my,“ uzavírá Marek Orko Vácha.
Více o integraci, antisemitismu nebo dobru a zlu ve světě si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Izrael schválil dohodu o příměří. Konec války ani antisemitismu to ale nepřinese, říká antropolog
Izraelská vláda schválila dohodu s Hamásem. Izrael získá 50 rukojmích, výměnou za čtyřdenní klid zbraní, 150 palestinských vězňů a humanitární dodávky do Gazy.
-
SPECIÁL z Národní: Nemusíme dohánět Západ, důležitější je vědět, co chceme, míní filozofka Koubová
„Když zažijete křivdu, jste nekritizovatelní. Máme tendence do této pozice vstupovat, přestože v Unii existují státy podobné velikosti, které vedou proaktivní politiku.“
-
Lidstvo stojí před globální katastrofou, myslí si politolog Pehe
„Globalizace je hlavní příčinou krize odcházejícího světa,“ říká politolog a spisovatel Jiří Pehe.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.