Karel Barták: Neshody uvnitř EU ohledně postupu Izraele by mohly paradoxně usnadnit hledání východiska
Zasedání ministrů zahraničí členských zemí EU v Bruselu potvrdilo, že se neshodnou na jednotném pohledu na izraelskou odvetnou operaci proti teroristickému hnutí Hamás v pásmu Gazy. Část států ji považuje za nezbytnou a oprávněnou, část za nevyváženou a kontraproduktivní.
Unie se proto už ani nepokouší formulovat zásadní společné stanovisko a soustřeďuje se na praktické potřeby, mezi nimiž je momentálně na prvním místě humanitární pomoc civilnímu obyvatelstvu v pásmu Gazy. Začíná být jasné, že pokud nějaká podstatná pomoc, která zachrání desetitisíce životů, nakonec přijde, bude zaplacená a vyexpedovaná z Evropy.
Čtěte také
Po dlouhém jednání se EU shodla na výzvě k „okamžitým humanitárním přestávkám“, přičemž novinkou je slovo „okamžitým“, a k vytváření humanitárních koridorů. Ministři se dohadovali o tom, že když to nepůjde po zemi, kvůli neochotě Egypta a izraelskému ostřelování, mohlo by to jít po moři.
Kyperský ministr zahraničí Konstantinos Kombos přišel s nápadem vytvořit „námořní humanitární koridor“ z Kypru do pásma Gazy, zabezpečený a kontrolovaný, kudy by mohly proudit podstatné objemy pomoci ze 400 kilometrů vzdáleného ostrova. Že v Gaze není žádný přístav? Nevadí, postaví se provizorní molo. Kombos si myslí, že Kypr dokáže takovou operaci zajistit, už proto, že má nadstandardní vztahy se všemi okolními středomořskými státy.
Jednat pružněji
Čtěte také
Podle šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella bude tento nápad, který podporuje zejména také Francie, zevrubně projednán s izraelskou stranou; bez jejího souhlasu nelze na žádné humanitární akce ani pomýšlet. Borrell bude mít možnost to nastolit už při turné po zemích Blízkého východu.
Vedle izraelské vlády a palestinské samosprávy bude jednat v Jordánsku, Saúdské Arábii, Bahrajnu a v Kataru, kde se podle všeho zdržuje nejvyšší velení Hamásu. A předem vyhlašuje, že má v úmyslu se bavit také o tom, co dělat s Gazou a vůbec s blízkovýchodním konfliktem po nynější válce.
„Příliš dlouho jsme se nepodíleli na hledání řešení; přenechali jsme to Spojeným státům,“ posteskl si španělský politik. EU by podle něj měla usilovat o to, aby Izrael z Gazy po válce odešel a aby se tam k moci vrátila palestinská správa.
Čtěte také
Tentokrát by bylo dobré nejen Gazu obnovit, jako už několikrát v minulosti, ale spolu s tím také „vybudovat palestinský stát“. S takovými řečmi ovšem Borrell v dnešním Izraeli sotva pochodí. A nejen v Izraeli. Jak sám přiznává, arabské země „se momentálně nechtějí bavit o ničem jiném než o izraelském útoku“.
Jeho turné však bude užitečné už proto, že umožní změřit šance Evropy zapojit se do budoucího uspořádání jinak než tím, že bude jako obvykle financovat obnovu toho, co Izrael zničil, z peněz evropských daňových poplatníků.
Fakt, že se vlády „sedmadvacítky“ neshodují na míře ochrany civilistů v Gaze a na míře tvrdosti izraelské armády při potírání Hamásu, mu vlastně umožňuje, aspoň dočasně, jednat pružněji, aniž by se odchýlil od svého mandátu.
Pro nekompromisní a nekritické stoupence izraelského postupu, jako je Česko, je formulace takového mandátu příležitostí prosazovat svůj postoj, ale také ho zároveň s poukazem na potřebu usilovat o evropskou jednotu chvályhodně ředit.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
