Karel Barták: EU pracně dospěla k výzvě, aby se Palestincům v Gaze dostalo humanitární pomoci

28. říjen 2023

Pět hodin trvalo lídrům 27 evropských zemí, než se shodli na znění komuniké, ve kterém vyzvali k zajištění humanitární pomoci pro palestinské civilisty v pásmu Gazy; tato pomoc má být prováděna také pomocí humanitárních koridorů a humanitárních přestávek. O každé slovo v tomto textu bojovali diplomaté a ministři už od pondělka; premiéři a prezidenti nakonec rokovali v nejpřísnějším režimu, bez poradců a telefonů, jen mezi sebou.

Mohlo by se tedy zdát, že hora porodila myš a že se Evropská unie na nejvyšší úrovni snížila k ubohému slovíčkaření. Jenže v diplomacii má každé slovo, ba každá hláska, jak se ukázalo, svou politickou váhu a dopady.

Ukázalo se například, že plurál „přestávky“ je považován za slabší než singulár „přestávka“, který by mohl být spíše vnímán jako „příměří“. Tedy stav, kdy by se Izraeli navrhovalo, aby přestal bombardovat pásmo Gazy, nebo odložil pozemní operaci proti teroristům z Hamásu.

Čtěte také

Právě s návrhem na „příměří“ přišlo původně Španělsko, které unii nyní předsedá. Narazilo však na odpor mnoha dalších zemí a zejména pak Německa, Česka a Rakouska, kterým se nelíbil ani návrh zavést humanitární přestávku; souhlasily právě až s oním plurálem.

Španělsko nakonec couvlo poté, co prosadilo, že v dohledné době bude svět o blízkovýchodním konfliktu jednat na mezinárodní konferenci. Čtvrteční večerní debata na summitu EU tak vstupuje do dějin diplomacie jako názorná ukázka, jaký význam mají slova i písmena při vyjednávání, které se přitom týká tisíců lidských životů.

Španělsko pořádalo mezinárodní konferenci o Blízkém východě už v roce 1991; tehdy se závěry takzvané „madridské konference“ staly pojmem a referencí. Na pozadí dnešních událostí, a také evropské bezvýznamnosti z hlediska politického vlivu na Blízkém východě, se může jevit jako zbytečná formalita.

Promrhaný čas

Na druhé straně je nezbytné, aby se mezinárodní společenství izraelsko-palestinským konfliktem zabývalo.

I když už promrhalo nejlepší čas, i když už propáslo skoro všechny šance; jak vidíme z posledních událostí, spor těchto dvou národů nikam nezmizí, bude dál kvasit, vybuchovat a otravovat globální politické ovzduší. Nelze před ním schovat hlavu do písku.

Čtěte také

Pokud Evropská unie dosud velmi jednotně vystupovala vůči ruské agresi proti Ukrajině, pomáhala ukrajinským běžencům a dodávala humanitární pomoc postiženým civilistům, neměla by tutéž pomoc upírat Palestincům, kteří se ocitli v naprosto zoufalé životní situaci.

Tím spíš, že v případě Blízkého východu jde přece jen především o slova, zatímco Ukrajina potřebuje hlavně evropské peníze na svou obranu i obnovu. Probíhající summit v Bruselu ukázal, že dosavadní jednota, narušovaná pouze Maďarskem, dostává další trhlinu, jejíž příčinou je nová slovenská vláda.

Je zajisté zarážející, že se Evropská unie jen těžko dobírá společných pozic vůči Blízkému východu. Na jejím postoji v tomto případě však zase tolik nezáleží. Kdyby se však nedokázala kvůli Viktoru Orbánovi a Robertu Ficovi dohodnout na podpoře Ukrajiny, bylo by to přímo tragické.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

Karel Barták
autor: Karel Barták
Spustit audio

Související