Karel Barták: Konec vlády PiS bude znamenat nejen silnější postavení Polska v EU, ale posílí celou Unii
Podle všech propočtů je krátce před oznámením konečných výsledků parlamentních voleb v Polsku pravděpodobné, že jejich vítěz konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) nedokáže sestavit parlamentní většinu a bude muset ustoupit koalici demokratických a proevropských stran a hnutí. Tento výsledek by měl zásadní význam pro budoucnost nejen Polska, ale i celé Evropské unie.
Polsko, pátá největší země EU, by v ní získalo opět silné postavení, které mu náleží. A Evropa by se zbavila nekonstruktivní, kverulantské vlády, která jí házela klacky pod nohy a oslabovala ji vnitřně i navenek.
Čtěte také
Osm let trvající Kaczyńského režim iritoval partnery v EU svým úzkoprsým konzervatismem, například při potírání práv LGBTQ menšin nebo nesmyslným zpřísňováním podmínek pro povolení potratů, tedy z evropského hlediska diskriminací žen. Evropským hodnotám, ale i polským zákonům odporovalo ujařmení veřejnoprávních médií, ze kterých vládní strana udělala nástroje své propagandy.
Vláda PiS odmítala uznat, že společně přijaté evropské zákony jsou nadřazeny těm národním. A když se jí to hodilo, házela vidle i do rozhodovacího procesu EU – například když se nemohla smířit s tím, že byla přehlasována při schvalování pravidel migrační a azylové politiky.
V Bruselu nastane veliká úleva
Hlavním jablkem sváru mezi Bruselem a Varšavou se stalo polské pojetí vztahu mezi výkonnou mocí a justicí; zatímco nezávislost soudů patří k základním hodnotovým kamenům EU, Kaczyńského vláda radši platila miliony eur v pokutách, než aby to uznala, respektovala a v praxi dodržovala.
Čtěte také
Rozhodně také odmítala uznat pravomoci evropského prokurátora, tedy instituce, která dohlíží na to, aby dotace EU byly rozdělovány a utráceny podle pravidel.
Toto všechno by se mělo změnit, pokud se moci ujme koalice v čele s Občanskou platformou. Můžeme se nadít, že Polsko bude hrát konstruktivní roli při schvalování evropské legislativy, ale i při formulaci vize dalšího vývoje společenství. Že mu přestane házet klacky pod nohy, ale naopak posílí demokratickou většinu.
A stane se živoucím důkazem toho, že v politice není nikdy nic navždy ztraceno – což je dobrá zpráva do budoucna třeba také pro Maďarsko nebo i další země, kde se hrozí k moci dostat dříve či později nacionalisticky orientované populistické politické strany, kterým příslušenství k evropskému klubu nevyhovuje.
Čtěte také
Pokud se podaří Donaldu Tuskovi ovládnout polský parlament a sestavit vládu, a v tuto chvíli tomu všechno nasvědčuje, bude to důkaz významného posunu v polské společnosti. Už proto, že takového výsledku bude dosaženo ve volbách s rekordní účastí 73 procent voličů, z nichž se většina nenechala oklamat lživou a nesmyslnou propagandou PiS – a ze kterých nadpoloviční většina odmítla hlasovat ve vládou vymyšlených pseudoreferendech s ideově podbarvenými návodnými otázkami.
Povolební období bude v Polsku vypjaté a obtížné. Pokud však budou dodržena pravidla demokracie a politická logika, mělo by dojít ke střídání. V Bruselu pak nastane veliká úleva, že se tato velká země vrací ke společným hodnotám.
Mimo jiné i proto, že při pokračující ruské válce proti Ukrajině bude Polsko dál nutně hrát naprosto klíčovou roli nejen pro vyzbrojování ukrajinské armády, ale celkově pro všechny aspekty evropské odpovědi na ruskou agresi. Bude daleko snazší ji formulovat a prosazovat s vládou, se kterou bude většina zemí Unie v základních věcech zajedno.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
