Petr Janyška: Polské volby – Tusk nebo Kaczyński
V neděli Varšavu zaplavila největší manifestace v jejích dějinách, 700 tisíc, možná až milion osob. Sjely se sem na takzvaný Pochod milionu srdcí, který svolal lídr hlavní opoziční strany Donald Tusk. Smyslem bylo zmobilizovat voliče do voleb, jež se konají už 15. října.
Čtěte také
Ten samý den připravila v Katovicích vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), svůj předvolební meeting. Veřejnoprávní televize ho celý odvysílala, o gigantické manifestaci opozice se téměř nezmínila. Takhle vypadá ve zkratce dnešní Polsko.
Oč v těchto volbách půjde? Buď se u vlády udrží na třetí období národovecko-konzervativní strana, která v rukou Jaroslawa Kaczyńského i svých stále víc koncentruje politickou i hospodářskou moc, masivně podporuje katolickou církev, má problém s právním státem a zároveň štědře rozdává sociální podpory.
Anebo vyhraje opozice, což bude znamenat konec zákazu interrupcí, sníží se moc církve a v Evropě se Polsko zbaví nálepky černé ovce, která dnes nemá žádného spojence s občasnou výjimkou Viktora Orbána a je v neustálém konfliktu s unijními institucemi.
Čtěte také
Dnes není výsledek voleb vůbec jistý. Tedy je jasné, že opozice dostane víc hlasů než vládní strana, což se ale nemusí promítnout do většiny křesel v parlamentu. Ani v minulých ani v předminulých volbách nedostal Kaczyński nadpoloviční většinu hlasů, před osmi lety získal dokonce jen 37,5 procent, přesto měl potom většinu v parlamentu.
Příčina je v metodě, s jakou se v Polsku přepočítávají hlasy na poslanecké mandáty. A ta zvýhodňuje stranu, jež se umístí jako první. V tom je celý problém polských voleb.
Třetí cesta jako Achillova pata
Vládní tábor jde do voleb na jedné kandidátce, což je v podstatě Kaczyńského Právo a spravedlnost plus pár menších satelitů. Všechny průzkumy jí dávají první místo, nějakých 32-35 procent.
Čtěte také
Že by tak získala většinu v parlamentu je velmi nepravděpodobné, spíš se může stát rukojmím nové síly, daleko pravicovější než je PiS, zvané Konfederace. To je hodně heterogenní uskupení, kde jsou jak libertariáni, lidé hlásající co nejmenší stát a co nejmenší daně, tak protiukrajinské a protižidovské, fašizující křídlo. Ti mohou dostat 7-9 procent a s jejich pomocí budou nejspíš Kaczyńského straně diktovat podmínky.
Proti tomu opozice jde do voleb rozdělena na tři kandidátky, nedovedla se shodnout na jedné společné, ač pro to bylo mnoho důvodů. Hlavním tahounem tam je Občanská koalice Donalda Tuska, z kterého se v posledních letech stal špičkový politik a organizátor. Zorganizoval zmíněný Pochod milionu srdcí, je neúnavný, pracovitý, objíždí zemi. V průzkumech má 26-29 procent.
Druhou kandidátkou je strana Levice a třetí dosti nejasná tzv. Třetí cesta, čili koalice lidovců se stranou Szymona Holowni, který se za žádnou cenu nechtěl spojit s Tuskem a dlouho si myslel, že on bude jazýčkem na vahách v jednáních o budoucí vládě.
Dnes je Achillovou patou opozice, jakožto koalice musí získat aspoň 8 procent hlasů a to dnes není jisté. Pokud je nevybojuje, jeho hlasy propadnou ve prospěch ostatních. Tedy především PiS, který bude tím pádem mít nejspíš třetí období v kapse. Holowniův narcismus tak může rozhodnout celé volby.
Pokud by se ovšem přes ten práh dostal, potom je možné, že se v Polsku změní vláda. A tím i atmosféra v celé společnosti.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
