Luboš Palata: Vládnoucí Polsko proti Agnieszce Holland. Kvůli filmu o běžencích
Válka občas přehluší i to, co by přehlušeno být nemělo. Příběh běženců zneužitých běloruským režimem a pokoušejících se dostat do Evropské unie přes hranici s Polskem zmizel s počátkem ruské agrese proti Ukrajině. Polsko se v něm chovalo stylem na hrubý pytel hrubá záplata. Zadrátovalo hranice s Běloruskem.
A proti běžencům postupovalo tak tvrdě, jako by oni sami byli běloruští záškodníci. Zemřely přitom desítky běženců. Polští aktivisté, kteří se jim pokoušeli pomoci, se potázali se zlou.
Čtěte také
Své co proto dostali i novináři, kteří chtěli podivnou situaci na hranici zpravodajsky monitorovat. Přišla ale ruská agrese proti Ukrajině, během níž otevřela Varšava náruč ukrajinským válečným běžencům. A na všechno se zapomnělo.
Polská režisérka Angieszka Holland ale nezapomněla. A natočila o tom, co se dělo a do jisté míry stále děje na polsko-běloruské hranici, celovečerní film. V Praze vystudovaná režisérka, jedna z nejslavnějších polských filmařů současnosti, natočila film tak dobrý, že se nyní promítá v hlavní soutěži filmového festivalu v Benátkách.
Nacionalistická politika vlády
Polská vláda v čele s Právem a spravedlností doslova zuří. Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro přirovnal film Hollandové k nacistické propagandě. „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Holland,“ napsal na jedné ze sociálních sítí.
Čtěte také
S dalšími podobnými odsudky se přidali i jiní vysoce postavení politici vládnoucího uskupení. A polské ministerstvo kultury přispěchalo s prohlášením, že na film nedalo ze státních prostředků ani zlotý. Film ale zatím nebyl v Polsku zakázán a 22. září, necelý měsíc před polskými volbami, míří do kin.
Ve sporu o film se odráží celá rozporuplnost dnešního Polska. Země, která ještě je demokratická, ale která má mnoho vnitřních problémů. Problémů vyplývajících hlavně z vyhroceně nacionalistické politiky vládnoucího uskupení. Současní vládci Polska nesnáší kritiku, nehodlají dodržovat pravidla právního státu a plné demokracie, o nezávislých veřejnoprávních médiích nemluvě.
A každého, kdo se dění v Polsku odváží kritizovat, častují tvrdými odsudky. Brutálními nadávkami do zrádců a zaprodanců častuje šéfa opozice Donalda Tuska i lídr vládnoucího PiSu Jarosław Kaczyński.
Země, kde se takové věci dějí, není zdravá. Zásluhy Polska o pomoc Ukrajině to nemohou zakrýt. Země, která chce být demokratická a evropská a právní se musí demokraticky, evropsky a právně snažit chovat vždy. I když je to, jako na hranici s Běloruskem, někdy strašně těžké.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
