Karel Barták: Evropané se mobilizují na podporu Ukrajiny, bez USA i bez Maďarska a Slovenska

13. duben 2025

Koncem týdne se konaly v Evropě tři schůzky, které by ještě před několika měsíci byly považovány za anomálii. 

V Bruselu se sešli ministři obrany a náčelníci štábů armád zemí, které si říkají „koalice ochotných“, tedy států připravených stůj co stůj vojensky podporovat Ukrajinu, dokud nebude vyjednáno mírové řešení. Titíž ministři, plus někteří další pak o den později v sídle NATO na schůzi takzvané Kontaktní skupiny pro Ukrajinu stvrdili společný závazek poskytnout napadené zemi letos vojenskou pomoc za rekordních 21 miliard eur.

Čtěte také

Zároveň se ve Varšavě sešli neformálně ministři financí Evropské unie, aby diskutovali o tom, kde a jak tyto a další finanční prostředky sehnat a jak do budoucna zařídit, aby Ukrajina nadále dostávala odpovídající vojenskou pomoc, a to i kdyby ji definitivně přerušily Spojené státy.

Pouhé tři měsíce po nástupu Donalda Trumpa do úřadu se tak Evropa pustila na tenký led neprobádané improvizace. Místo aby členské státy hledaly upocené kompromisy, s nimiž by mohli souhlasit maďarský Viktor Orbán, slovenský Robert Fico, případně italská Giorgia Meloniová, opustily vyšlapané institucionální cesty a ustavily paralelní struktury.

Daly tím najevo nikoli to, že ignorují Evropskou unii, ale to, že hlubší integrace nemusí vždy probíhat lineárně a podle známých pravidel.

Je dobře, že do této koalice patříme 

Pozoruhodné na tom, je, že kolem stolu „koalice ochotných“ usedají také zástupci Velké Británie, Norska a Kanady, tedy bohatých zemí, které nejsou členy EU, ale s ostatními je spojuje odpor vůči počínání ruského vladaře Vladimira Putina na Ukrajině a úcta k mezinárodnímu právu.

Čtěte také

Spojené státy naopak absentují; jsou tím pověstným slonem v místnosti, o kterém se nemluví, ale všichni na něj myslí. Ministr obrany Pete Hegseth se nakonec připojil k páteční schůzce o Ukrajině alespoň online.  

Naprostou většinu zmíněných peněz slíbily Británie, Německo a Nizozemsko. Česko podle dostupných informací žádnou sumu neuvedlo; ministryně Černochová se zavázala pokračovat v muniční iniciativě.

Praha se zatím nijak nevyjadřuje ani k eventualitě vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, o které se jednalo dosti podrobně. Je nicméně velmi dobře, že do této koalice patříme a že se hlásíme obrazně řečeno do boje, až to bude zapotřebí.

Pomoc Ukrajině jako nejlepší obrana

Evropa se tedy dokázala vzchopit, místo aby se topila ve svých vnitřních sporech; to je velmi pozitivní a osvěžující. Stejně jako to, že protagonisté tohoto posunu si nedělají iluze o zázračné schopnosti Donalda Trumpa rusko-ukrajinskou válku zastavit a nastolit příměří vedoucí k mírovému řešení.

Čtěte také

„Mír na Ukrajině je v nejbližší budoucnosti mimo dosah,“ řekl suše německý ministr obrany Boris Pistorius. Smyslem počínání „koalice ochotných“ podle něj je, aby Rusko pochopilo, že Ukrajina bude schopna dál bojovat, že bude mít dostatečnou podporu.     

Donald Trump navrhl začátkem března bojujícím stranám třicetidenní příměří. Ukrajina na ně přistoupila, ačkoli pro ni nebylo výhodné. Rusko se zatím ani nenamáhalo řádně odpovědět. Válka pokračuje a Trumpova vyjednavačská pověst dostává trhliny.

Na druhé straně se Evropané zatím ještě neodvažují se zcela od Spojených států odstřihnout. Vědí, že jakákoli vlastní vojenská operace se neobejde aspoň bez zpravodajského krytí ze strany USA a bez jejich konečné jaderné záštity pro případ, že by se boje vyhrotily. Tu jim zatím nikdo neslíbil.

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu

Soustřeďují se proto na pomoc ukrajinské armádě a tamnímu vojenskému průmyslu, které se po tříleté zkušenosti jeví jako nejlepší obrana Evropy před ruským imperialismem.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio