Karel Barták: Po hlasování v EP se přiblížila první evropská regulace garantující svobodu médií
Evropský parlament v těchto dnech přesvědčivě schválil zákon zajišťující ochranu práce novinářů a nezávislost a pluralitu médií v Evropě. Normu pod názvem Akt o svobodě médií navrhla loni komisařka Věra Jourová jako naprostou novinku v legislativní praxi EU. Unie se do těchto věcí v minulosti nikdy nepletla.
Právě proto vyvolal a dál vyvolává vzrušenou debatu, o čemž ostatně svědčí i tři stovky předložených pozměňovacích návrhů. O konečné podobě se musí parlament ještě dohodnout s členskými státy, což nebude snadné.
Čtěte také
Návrh v podobě schválené parlamentem zakazuje cenzuru a všechny formy vnějšího ovlivňování redakční politiky médií či obsahu jejich sdělení. Výslovně vylučuje jakoukoli možnost tlačit na novináře, aby odhalovali zdroje svých informací. Znemožňuje využívání sledovacích technologií (spyware) vůči novinářům, a to jen s minimálními a přesně vymezenými výjimkami.
Všem médiím ukládá, že musí zveřejnit informace o svých majitelích a struktuře společností, které je vlastní. Budou muset také veřejně dokládat, jaké finanční prostředky obdržely od státu a z jiných veřejných zdrojů, a to jak formou dotací, tak jako příjmy z reklamy zadávané státními podniky či institucemi. Tato povinnost se netýká jenom klasických sdělovacích prostředků, ale také online platforem a vyhledávačů.
Vlády Polska a Maďarska
Pokud jde o veřejnoprávní média, musí jejich provozovatel, tedy stát, zajistit odpovídající, udržitelné a předvídatelné financování, které jim umožní pěstovat nezávislou službu. Ta musí spočívat v nestrannosti a názorové pluralitě. Šéfové veřejnoprávních médií mají být jmenováni v otevřeném a nediskriminačním řízení; odvolání mohou být jen za výjimečných a přesně stanovených okolností.
Čtěte také
Tím výčet navrhovaných zákonem stanovených práv a povinností státu, médií i samotných novinářů zdaleka nekončí. Nastoluje se však otázka, zda toto vše opravdu poslouží svobodě médií, nebo to jen zkomplikuje jejich fungování.
Některé veliké mediální společnosti akt kritizovaly. Nejsilnější kritika se však ozvala od takzvaných potrefených husí – například polská europoslankyně Elzbieta Kruková z vládní strany Právo a spravedlnost označila iniciativu za „porušení smluv o EU“ a „zásah do pravomocí členských států“ a narušování jejich svrchovanosti.
Současná polská vláda je proslulá tím, že zadává reklamu pouze „spřátelenému“ tisku nebo že využívá veřejnoprávní média jako nástroj vládní propagandy. To obojí bude podle nové legislativy protiprávní jednání, a pokud to národní soudy neuznají, budou mít poškození aktéři možnost se obrátit na Evropskou komisi, která vůči příslušné vládě zahájí řízení pro porušení práva. To pak může skončit až verdiktem Evropského soudního dvora, což v případě odsouzení znamená pro danou zemi vysoký peněžitý trest.
Řada řečníků v rozpravě právě vládám v Polsku a Maďarsku vyčetla, že hrubě porušují svobodu médií jako jeden z pilířů parlamentní demokracie; poukazovali na to, že bezprecedentní evropský zákon vzniká právě kvůli chování těchto dvou zemí. A také proto, aby byly na evropské úrovni poprvé po ruce vhodné nástroje pro případ, kdy by se stejnou cestou mínily vydat i další vlády. I kdyby média fungovala v sebelepším systému, vždycky je dobré mít na evropské úrovni další pojistky jejich svobody a nezávislosti.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
