Petr Hartman: Vládní koalice si dokáže ve Sněmovně komplikovat život sama
Odškodnění klientů zkrachovalých bank v zákoně o státních symbolech. Zadávání veřejných zakázek v zákoně o surových diamantech. To jsou namátkou ukázky toho, jakým způsobem přistupovali v minulosti politici k prosazení některých věcí. Z nejrůznějších důvodů se nenamáhali s vytvořením příslušného předpisu. Zvolili rychlejší a pohodlnější cestu. Problém vyřešili pozměňovacím návrhem při projednávání zákona, který se týkal něčeho úplně jiného. Vznikaly tím tzv. přílepky.
Čtěte také
Tato praxe nepřispívala k přehlednosti a kvalitě tuzemského zákonodárství. Zároveň je podle opakovaných výroků Ústavního soudu v rozporu s ústavním pořádkem této země.
Podle soudu je možné podávat pouze takové pozměňovací návrhy, které skutečně pozměňují obsah projednávaného zákona a nepřipojují k němu něco zcela nesouvisejícího. Politici proto změny většinou navrhují tak, aby verdiktu vyhověli.
Proč to tak komplikují?
Neznamená to, že si tím usnadňují legislativní život. Naopak ho v některých případech notně komplikují. Například v momentech, kdy vládou projde řádně projednaný návrh zákona, který je potom v průběhu jeho schvalování ve Sněmovně na popud někoho z koaličního tábora změněn.
Čtěte také
Často na poslední chvíli, k překvapení jeho autora a pochopitelně bez obvyklého připomínkového řízení.
Své o tom ví ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten obtížně prosazoval důchodovou reformu. Musel přitom překonávat odpor opozice. Zároveň čelil tlaku poslanců z řad ODS a TOP 09, aby zúžil okruh náročných profesí, které mají nárok na odchod do předčasného důchodu. Tento nápad byl připojen dodatečně formou pozměňovacího návrhu.
Ohrozil tím schválení reformy, byť nakonec byla i s touto změnou přijata. Podobný rozruch vyvolala snaha začlenit do úpravy zákoníku práce výpověď bez udání důvodu. Rovněž v tomto případě šlo o pozměňovací návrh, který neprošel vládou a byl načten poslanci z řad ODS a TOP 09. Také tentokrát vylepšení původní verze komplikovalo jeho prosazení v parlamentu.
Jurečka i Bek
V roli Mariana Jurečky se v těchto dnech ocitl ministr Mikuláš Bek (za STAN). Ten se zatím marně snaží prosadit novelu školského zákona. Ta přináší desítky důležitých změn, které by měly zkvalitnit systém vzdělávání v České republice.
Čtěte také
Shoduje se na tom odborná veřejnost a podobný názor má i většina politiků. Přesto není jisté, zda novela bude schválena.
Může za to opět pozměňovací návrh z řad vládní koalice. Ta chce jeho pomocí přenést financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje. To naráží na odpor jejich představitelů, školských odborů a také opozičních politiků. Ti kvůli tomu zatím bránili závěrečnému hlasování.
Zkrátka řešit problémy nestandardním legislativním způsobem se ne vždy vyplácí. Zároveň to vyvolává dojem, že v době, kdy vláda schvaluje příslušný zákon, nemá všechno dopředu správně promyšlené a potom musí ve Sněmovně improvizovat.
Není divu, že toho využívá opozice a sbírá na tom poměrně snadno kladné body u voličů.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
