Největší zbraní Putina je strach Západu. A to i teď, kdy už jsou jeho vojska vyčerpaná, tvrdí analytik Svárovský
Bývalý diplomat, bezpečnostně-politický analytik a poradce Martin Svárovský (KDU-ČSL) tvrdí, že Západ s pomocí Ukrajině selhal, a to včetně sankcí. „Naše jednání je ve všem opožděné. Kdyby Ukrajina dostala zbraně s dlouhým doletem hned, nemohli by Rusové vybudovat tak rozsáhlá fortifikační opatření (opevnění) na jižní frontě a na Krymu. Když prohráli u Kyjeva, věděli, že svých cílů jen tak nedosáhnou, a začali budovat obranná opatření. A měli na to celý rok,“ říká.
To, proč Západu všechno dlouho trvá, si Svárovský vysvětluje jednoduše strachem. „Největší zbraní Vladimira Putina je strach, a to dokonce v době, kdy jsou jeho vojska vyčerpaná,“ odpovídá v Osobnosti Plus.
Čtěte také
Na Ukrajině je podle něj nasazeno už 95 procent ruských pozemních sil – a ti všichni jsou také pod velením vojenských psychologů.
„Osobně se domnívám, že Rusové dva roky pozorovali, jak strach z covidu-19 efektivně paralyzuje celý svět. Nechci diskutovat o nemoci samotné, ale o strachu. Proto si velmi dobře uvědomili, že úroveň strachu, jako psychologického fenoménu, je v západních společnostech velmi vysoká,“ tvrdí s tím, že načasování invaze na Ukrajinu prý rozhodně nebylo náhodné.
Také asi rok přesunovali vojska k hranicím Ukrajiny. „Testovali nás, ale neviděli žádnou tvrdou reakci. Naopak. V předvečer přece probíhala americko-ruská jednání v Ženevě, kde byla Bidenova administrativa připravena jít i do určité dohody s Rusy, na delimitaci zón v Černém moři, kde by se pak mohla vojska i cvičit,“ připomíná analytik.
Strach = slabost
„Naši reakci si pak Moskva přečetla jako slabost – a 1,5 roku šla dál a dál. Kolikrát jsem pak v médiích vysvětloval, že nedojde k použití taktické jaderné zbraně – a to se nestalo. Kolikrát jsme slyšeli o třetí světové válce – a také nic apod. Je to jen opakované vyjádření strachu.“
Čtěte také
„Pak to jsou ustrašení západní lídři, kteří samozřejmě vycházejí ze strachu v jejich zemích. Tady vždy uvádím příklad, byť může být pojímán nekorektně, že když se podíváte na 25 let starý masakr ve Srebrenici, který vedl k zásahu Severoatlantické aliance mimo její území, a srovnáte ho s Mariupolem, kde bylo násobně víc obětí, ale ke stejnému zásahu NATO to nevedlo.“
„Sice je tady jiný oponent a jaderná mocnost, ale za tu dobu došlo ke společenské změně. Možná, že by ještě v 90. letech západní obyvatelstvo bylo ochotno podporovat své lídry. Taky to nebylo tak daleko od konfrontace v rámci studené války. Ale dnes už stejná ochota u lidí není.“
„Navíc nám vládnou politici, kteří nejsou ochotní riskovat, když nevědí, jestli se jim to politicky vyplatí,“ doplňuje své úvahy. Ale ani podle Svárovského nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Čtěte také
„Příčin je víc, jedna je určitě ta, že si politik může velmi rychle změřit potenciální popularitu/nepopularitu svých kroků – to jde hlavně na sociálních sítích. Nemluvím o nikom konkrétním, ale zdá se mi, že když je tato reakční doba tak krátká, nabývají u politiků na významu marketéři, mediální odborníci, různí spin-doktoři. Oproti zpravodajcům, diplomatům, expertům.“
„Nejsou ochotni riskovat, ale to je přece spojeno se vším. Bez ochoty riskovat nezaložíte byznys, někdy ani nenavážete vztah,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Svárovský: Prigožin není samostatný hráč a nikdy nebyl. Stála za ním část FSB a armády
„Rusko bylo chápáno jako velmoc, která má vliv. To se změnilo s tím, jakým způsobem tuto válku vede,“ říká Daniela Kolenovská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
-
Exdiplomat Svárovský: Ruská armáda „mele z posledního“. Ukrajinci ji vyženou – do zimy, nebo do jara
To, že se v zimě nedá na Ukrajině válčit, je podle bývalého diplomata Martina Svárovského jen součást informační války. „To, že to říká šéf vojenské rozvědky, má smysl.“
-
Rusko prohraje. Jak bude porážka vypadat, to se rozhodne až na Donbase, míní analytik Svárovský
„Rusko prohraje. Tečka. To je jednoznačné. Otázka je, jak ta porážka bude vypadat a jak dlouho si zachová schopnost ohrožovat Evropu,“ říká Martin Svárovský.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
