Ruská armáda „mele z posledního“. Ukrajinci ji vyženou – buď do zimy, nebo do jara, myslí si bývalý diplomat Svárovský
To, že se v zimě nedá na Ukrajině válčit, je podle bývalého diplomata Martina Svárovského možná jen součást informační války. „I to, že to říká šéf vojenské rozvědky, má určitý smysl. Protože jedna z věcí, kde Ukrajina od samého začátku vyhrává, je informační převaha a strategická komunikace. Takže válka může pokračovat i v zimě a Ukrajinci budou na zimu připraveni líp než Rusové,“ říká vedoucí Programu bezpečnostních strategií a analytik centra Evropské hodnoty.
„Zamýšlím se nad tím zejména v tom ohledu, že ve dvou oblastech, kde očekávám vítězství – jednak v Chersonu, a teď i na severu u Kreminy a Svatové –, je vidět stálý, ale zároveň velmi opatrný, pomalý postup ukrajinské armády, navíc s jasnou prioritou šetření životů. Vede mě to k tomu, že jsme se upnuli, že přes zimu musí být operační pauza. Ale možná žádná být nemusí,“ doplňuje bývalý diplomat.
Přes zimu se neválčí? Možná, ale třeba se bude válčit dál.
Martin Svárovský
Martin Svárovský zároveň připomíná svůj odhad už ze začátku ruské invaze, podle které Ukrajina vyhraje.
„Je vlastně i otázkou, nakolik Ukrajina potřebuje s Ruskem nějakou dohodu podepsat. Myslím, že dojde k vyhnání ruské armády – ať do zimy, nebo do jara.“
Čtěte také
„Ale jsou tu i další věci: například mají mnoho desítek tisíc Ukrajinců zavlečených do Ruska, včetně dětí, proto předpokládám, že i to bude součástí nějakých jednání… ale nevíme, kdo v tu chvíli bude na ruské straně. Jestli Vladimir Putin, nebo jeho nástupce,“ vypočítává.
„Pro jakoukoli armádu platí stejná čísla – počet tanků, lidí, velící struktury atd. My teď víme, že ruská armáda ,mele z posledního‘ a že ztratila takové množství techniky, že v dohledné době pěti deseti let toho moc schopná nebude.“
„Samozřejmě – zůstane jim ponorkové loďstvo – a v tom je i signifikantní útok na černomořskou flotilu. Zůstane jim nějaké raketové vojsko, kosmické technologie, atd… toto odhadnout dokážu, proto říkám, že nejpozději do jara bude konec.“
Jak si může Rusko zachovat tvář?
Často se mluví i o tom, co by Rusko mohlo považovat za jakési „zachování tváře“ pro své občany.
„Můžeme jen spekulovat, ale součástí dohody nemůže být jakýkoli ruský voják na ukrajinském území. To je vyloučené, protože to Ukrajina říká od začátku. Ale může to být například dohoda o nějaké míře samosprávy v luhanské a doněcké oblasti – něco jako lokální autonomie, ale tentokrát už nevynucena silou. Tak jako to bylo v minských dohodách, ale na jiném základě.“
Ruská armáda je zcela vyčerpaná.
Martin Svárovský
„Může to být nějaká dohoda o delimitaci černomořského pobřeží, aby mohla vedle sebe koexistovat ukrajinská i ruská flotila. Může to být i mezinárodní dohled na konečném uspořádání na Krymu. Může to být jednání o ochraně ruského jazyka na Ukrajině. Tedy podobné typy dohod a koncesí, které budou moci být i v Rusku vydávány za nějaké to ,zachování tváře‘,“ doplňuje s tím, že to jsou samozřejmě pouhé spekulace.
Čtěte také
Co ale bude s ruskou armádou po prohrané válce? Nebude mít zase potřebu nějakého ze svých sousedů napadnout?
„Ruská armáda je zcela vyčerpaná. Ztratila obrovské množství techniky, vojáků a nejen to. Ukázalo se, že v ní už před válkou byla řada systémových nedostatků a že tak jako celý režim, tak i armáda ,stála‘ na korupci. Schopnost vést boj bude velmi oslabena.“
„Já si skutečně myslím, že příštích pět deset let nebudou Rusové schopni nikam vysílat žádné obrněné formace, žádné tanky… to neznamená, že pokud se v Rusku udrží režim – a my nevíme, jak bude vypadat – a zůstane ,jako nepřítel‘, tak může hledat jiné formy válčení,“ uvažuje Svárovský.
Změní se i podoba dalších válek
„To znamená, že se podoba válčení změní, ale Rusko už nebude v dohledné době schopno do nějaké země vpadnout, obsadit její území. To je vyloučeno.“ Bývalý diplomat navíc očekává boj o moc v Kremlu, který už začal a je pod povrchem.
Až válka skončí, dostaneme se i k uvolňování sankcí.
Martin Svárovský
„Nevíme, jak to dopadne, ale není zcela vyloučeno ani to, že například vyhrají některé opoziční skupiny.“ Ale stav ruské společnosti jde prý odhadovat daleko hůř než to, jak vše dopadne vojensky.
Čtěte také
Svárovský si dokáže představit, že na Rusko bude vyvíjen tlak i na to, aby opustili své základny v Tádžikistánu nebo Kyrgyzstánu.
„Protože ty země vidí, že Rusko není schopno poskytovat žádné bezpečnostní garance. Také budou Ázerbájdžánci čím dál tím víc ukrajovat části Náhorního Karabachu... Bude velký tlak na Podněstří, protože tam už si byznysová komunita uvědomila, že je to neudržitelné.“
„A jakmile bude válka ukončená, dokážu si představit, že se pak můžeme dostat do fáze uvolňování sankcí, protože je nebudeme držet navěky. A to i s ohledem na to, aby nedošlo k tak velkému napětí a migrační vlně,“ dodává.
Vize bezjaderného Ruska? To bez zbytku světa nepůjde.
Martin Svárovský
Co ale rozhodně jednoduché nebude, je jaderné odzbrojení Ruské federace. „Protože to je postaveno na reciprocitě, na strategické paritě. Nejde jen o Rusko a Spojené státy, ale je v tom Čína, Indie, Pákistán atd.. Nějaké úsilí o bezjaderný svět, vizi bezjaderného Ruska, tak to bez zbytku světa nepůjde,“ uzavírá Svárovský.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
„Putin prohrává, riziko jaderného útoku roste.“ Jak by k němu mohlo dojít?
Hirošima, Nagasaki... a teď Kyjev? Lvov? Nebo snad Oděsa? Chystá se Putin skutečně prolomit jaderné tabu? A jaké jaderné zbraně může Rusko odpálit?
-
Libor Dvořák: Proč se Putin stále nekácí
Vladimir Putin před pár dny skoro neslavil své sedmdesátiny – a důvodů bylo dost a dost. Jak je tedy možné, že dál sedí ve svém křesle?
-
Kalhousová: Putin říká, že má k židům hezký vztah. V Rusku ale byli vždy nepřítelem
Pod vlivem změny nálad v ruské společnosti se mění i její postoj k ruským židům. Čím déle trvá ruská agrese na Ukrajině, tím větší má židovská menšina strach.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.